Čím abstraktnější obor, tím se hůř popularizuje. Publikace o zvířatech má úspěch zaručen, zatímco psát atraktivně o matematice je mnohem těžší. A co teprve filozofie! I v té matematice si můžete aspoň něco představit jako reálné objekty – čísla jako počty jablek a švestek, trojúhelníky a křivky jako malůvky na papíře.
Ovšem filozofie jsou jen myšlenkové operace s pojmy a logikou. Navíc mají filozofové ve zvyku psát svá pojednání značně nesrozumitelným jazykem. I když vás jako neodborníka nějaké téma zajímá, četba o něm připomíná nikoli procházku rozkvetlou loukou po vyšlapané pěšince, ale prodírání se temnou neprostupnou džunglí, kde se dá udržet správný směr pouze s vypětím sil. Tohle jsem si sám ověřil, když jsem pátral, co filozofové soudí o vývoji vědy a o jejích metodických postupech. Pár knih jsem poctivě přelouskal, nicméně žádnou vášeň pro filozofický styl myšlení ve mně nevzbudily. Jenže filozofie bude nejspíš podobný případ jako matematika: hlavní principy může pochopit každý, jen musí mít dobré učitele.
Role učitele pro širokou veřejnost se ujal britský filozof Stephen Law. Jeho kniha Filozofická gymnastika u nás vyšla letos v srpnu. A je opravdu nekonvenční. Pod pojmem „popularizační kniha o filozofii" si nejspíš představíte jakési dějiny filozofie nebo portréty jejích velkých osobností, převyprávěné pro laiky. Nic takového od Filozofické gymnastiky nečekejte. Autorův přístup je naprosto odlišný. Chce vás naučit filozoficky myslet. Což v podstatě znamená uvažovat o problémech a svoje názory podpořit rozumovými argumenty.
Praktičtěji zaměření čtenáři začínají asi protestovat, že nemají čas přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta a filozofie je v běžném životě stejně k ničemu. A právě pro vás tahle kniha je, protože vás přesvědčí o opaku. V úvodu Stephen Law říká, že umět filozoficky myslet není vůbec k zahození. Posílíte díky tomu svou schopnost o věcech uvažovat racionálně a kriticky. Pak budete mnohem odolnější vůči snahám vám něco namluvit – ať už vám budou chtít věšet bulíky na nos političtí extrémisté, náboženští fanatici, šarlatáni nebo realitní makléři.
Kniha má dvacet pět kapitol, vlastně cvičení, rozdělených do tří stupňů obtížnosti. Každá se zabývá jedním problémem. Můžete je číst v libovolném pořadí, protože na sebe nenavazují. Výběr témat je vynikající. Najdete tu velké a vznešené problémy, například „odkud se vzal vesmír?" nebo „jaká je podstata vědomí?". Kromě nich se však dostane i na otázky, o nichž jste nejspíš už sami přemýšleli, psali o nich na blog, nebo o kterých diskutujete mezi přáteli u dvou deci červeného, případně u půl litru desítky. Můžete se tedy zamyslet, zda je homosexualita špatná, či zda je správné jíst maso. Vyloženě praktická je kapitola „Jak rozeznat osm omylů v každodenním uvažování".
Každá kapitola shrnuje důležité myšlenky filozofických proudů, které mají k tématu co říci. Law většinou dává najevo, k jakému názoru se přiklání, ale vybízí vás, abyste sami zvažovali předkládané argumenty, vytvořili si vlastní mínění a pokusili se jej odůvodnit. Dokonce říká, že pokud s ním budete nesouhlasit, jste na dobré cestě. Tímhle prohlášením se mazaně pojistil proti případné kritice. Nicméně o jeho názory v knize vůbec nejde. Cílem je seznámit vás s některými podstatnými filozofickými představami a s filozofickým způsobem myšlení a především – zapojit vás do hry. Musím říci, že se to daří. O jednotlivých problémech jsem přemýšlel rád a bavilo mě dávat dohromady své vlastní argumenty.
Zcela brilantní je styl knihy. Je napsaná velmi srozumitelně; jen na několika místech jsem se musel zastavit a promyslet si přesný význam nějaké věty. Kde to jde, snaží se autor vyhýbat odborným termínům. Ty, bez kterých se neobejde, předem důkladně vysvětlí. Aby nebyl text nesnesitelně abstraktní a příliš formální, přibližuje Law filozofickou argumentaci atraktivní formou – pomocí metafor, myšlenkových experimentů, fiktivních příběhů a dialogů. V knize najdete i „myšlenkové pomůcky", vysvětlující některé techniky filozofického uvažování. Pro zpestření je přidáno i trochu decentního britského humoru.
Skvělé jsou dialogy. Jsou jakoby ze života a diskutují v nich zastánci protichůdných názorů. Například v kapitole „Co je špatného na homosexualitě?" se poněkud homofobnímu Jarvisovi zdá sen, že mluví s Bohem při posledním soudu. Volně cituji:
Bůh: „Koho tu máme dál? No jo, homosexuály. Co s nimi uděláme, Jarvisi?"
Jarvis: „Potrestáš je, nebo ne? Sám přece říkáš v Bibli, že homosexualita je nesprávná."
Bůh: „V bibli se také píše, že nesmíte jíst vepřové. Dal sis někdy sendvič se slaninou? Pak jsi zhřešil!"
Jarvis: „Ale tuhle pasáž už určitě nemyslíš vážně. Je zastaralá, ne?"
Bůh: „Slovo boží? Zastaralé? Není to spíš tak, že si z Bible vybíráš jen to, co odpovídá tvým vlastním morálním měřítkům?"
Ať už máte na homosexualitu jakýkoliv názor, tenhle náboženský argument i jeho protiargument si po přečtení dialogu jistě zapamatujete.
Kniha je mimořádně čtivá a přitom není povrchní. Kvalitní je i překlad a redakční úprava. Na všem se pochopitelně dají najít drobné chybky. Že si autor v jedné pasáži spletl archeology s paleontology a překladatel zaměnil křemík za silikon, to jsou prkotiny. Větší škoda je, že v doporučené literatuře na konci kapitol jsou jen anglické publikace, které se u nás budou těžko shánět. Bylo by lepší, kdyby překladatel nebo nakladatelství doplnili i vhodné české tituly.
Přesto působí Filozofická gymnastika na našem trhu s populárně-naučnou literaturou jako zjevení. Pro takové knihy jsem si vždycky nechával do rezervy deset bodů. Dnes je poprvé uděluji – za odvahu poprat se s obtížným tématem a za to, že autor v boji obstál. Vřele doporučuji ke čtení všem, keří chtějí nahlédnout filozofům do pracoven a protáhnout si mozkové závity. Law radí, abyste knihu často odkládali, udělali si šálek čaje nebo koukali z okna a přemýšleli o přečteném. Nezní to jako výtečný návod na trávení dloužících se podzimních večerů?
Studenti a absolventi filozofických fakult knihu samozřejmě číst nepotřebují, ale stejně by do ní měli nahlédnout; může je inspirovat, jak přiblížit jejich obor lidem. Třeba Roman Vido tady nedávno v diskuzi uvažoval, jestli by vůbec šlo uspořádat Noc vědců nebo den otevřených dveří na humanitně zaměřené škole. Po přečtení Filozofické gymnastiky mám dojem, že šlo.
Filozofická gymnastika. 25 krátkých myšlenkových dobrodružství.
autor: Stephen Law
nakladatel: Argo a Dokořán
rok vydání: 2007
342 stran
Hodnocení (0 až 10 bodů): 10