Dějiny, které nebyly
Seriál Co by kdyby pojednává o české historii 20. století způsobem, který Česká televize ještě nezkoušela. Každý díl se bude zamýšlet, jak by vypadal běh dějin, kdyby nějaká důležitá událost dopadla jinak, než jak tomu ve skutečnosti bylo. Co by se stalo, kdyby v únoru 1948 nezvítězili komunisté, nebo se Československo v roce 1992 nerozpadlo mírovou cestou? Zajímavé otázky, nad nimiž už Češi patrně prodiskutovali tisíce hodin v restauracích různých cenových skupin.
Podobné úvahy o historii, která se nestala, nejsou ovšem jen hospodské tlachy. Tuto metodu jakéhosi myšlenkového experimentu používají i někteří historikové. Říká se jí kontrafaktuální historie. Jejím účelem je především posoudit, nakolik byla konkrétní dějinná událost významná. Pokud by se odehrála jinak, změnilo by se něco podstatného, nebo ne?
Kontrafaktuální historie je relativně nová metoda a hodně historiků k ní má zřejmě výhrady. Nicméně neměli bychom ji zavrhovat jako nevědecký nesmysl. Koneckonců se jí věnují celkem seriózní studie a knihy; před časem vyšla i jedna česká (Co kdyby to dopadlo jinak? Křižovatky českých dějin, nakladatelství Dokořán, 2007).
Dobrá myšlenka, hrozné provedení
Promýšlení alternativních dějin má tedy oporu ve vědě, navíc je atraktivní pro televizní diváky. Stimuluje myšlení a umožňuje podívat se na historii z jiného úhlu pohledu, než na jaký jsme zvyklí ze školy nebo z běžných dokumentárních pořadů. Nápad České televize natočit seriál v tomto stylu tedy vítám.
Jenže nápad nestačí. Podstatná je jeho realizace. Podívejme se, jak vypadal první díl Co by kdyby, vysílaný v úterý 14. února 2012. Jeho téma: Kdyby české země byly monarchií. Vycházelo se z předpokladu, že po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 by Češi nevyhlásili republiku, ale království.
Dál už autoři nepromýšleli alternativy, ale rozvíjeli jen jednu z nich: Hledáním krále mezi evropskými dynastiemi je pověřen zkušený diplomat Edvard Beneš. Vybere kandidáta z anglické královské rodiny. S novým českým králem se díky jeho zahraničnímu původu identifikují kromě Čechů i sudetští Němci, takže národnostní vztahy v království jsou dobré a sudetské Němce ani nenapadne, aby požadovali připojení pohraničí k Německu. V roce 1938 se královská armáda hrdinně brání německé agresi, král jako čestný muž a šlechtic zůstává se svým národem v bombardované Praze.
Poválečné děje tvůrci moc nerozebírají a radši se přenesou do současnosti. Na začátku a na konci dílu vidíme jakoby bulvární reportáž o dnešní české princezně Anně, o jejích veřejných vystoupeních, charitativních projektech a lesbických aférkách (ano, opravdu).
Inspirativní diskuze? Ani omylem.
Pořad kombinuje výpovědi různých lidí k tématu, fiktivní reportáže (princezna Anna) a autentické dobové záběry doprovázené fiktivním komentářem. Celkově je život v českém království líčen ve značně růžových barvách. Ještě horší je, že tu málo reálnou idylku nikdo ani slovně nekoriguje. V celém pořadu vystupovali výhradně současní čeští šlechtici a zastánci monarchie. Všichni si pochopitelně notovali, že království by byl bezva nápad.
S vizí vývoje po roce 1918, kterou předkládají autoři, se dá snadno polemizovat. Opravdu by král dokázal stmelit Čechy a Němce do jednoho politického národa, když národnostní nevraživost mezi nimi bujela přinejmenším od roku 1848? Co kdyby se ukázalo, že král není noblesní aristokrat a obratný politik, ale neschopný idiot? Historie je takových panovníků plná. Měl by král vůbec reálnou moc (nebo politickou vůli) udržet v Čechách demokracii? Španělsko nebo Rumunsko měly v první polovině 20. století také krále, a přesto se v nich dostaly k moci autoritativní režimy.
Bylo by poučné i zábavné sledovat, jak by se nad podobnými argumenty pohádali profesionální historikové – případně historikové, monarchisté a republikáni dohromady. To se ovšem v prvním díle Co by kdyby nestalo. Místo střetu idejí jsme viděli jednostrannou monarchistickou agitku. Místo populárně-vzdělávacího pořadu o českých dějinách vznikla fabulace na úrovni přátelské debaty při láhvi vína. Což je úplně špatně. Uvidíme, jaké budou další díly. Rád bych věřil, že vražda potenciálně skvělého formátu se už nebude opakovat, jsem však poněkud skeptický.
P. S. Konstruktivní diskuzi o seriálu komplikuje, že si ho nemůžete přehrát na internetu. Ve videoarchívu na jeho webu se objeví jen hláška „Litujeme, tento díl nelze přehrát. Autorská práva pro internet nejsou dostupná.“ Česká televize si nechá vyrobit seriál a nezajistí si k němu všechna autorská práva? To je snad nějaké nedorozumění, ne?