Dějepis mě na gymnáziu moc nebavil a maturitu jsem z něj nedělal. Teprve po střední škole, když jsem byl osvobozen od nutnosti biflovat jména a letopočty, mě začala historie zajímat. Přečetl jsem spoustu popularizačních knížek, naučil se chápat logiku historických událostí a souvislosti mezi nimi. Nicméně úrovní svých znalostí nejspíš nepřevyšuji dobře připraveného maturanta.
Včera večer jsem si ze sportu a ze zvědavosti udělal státní maturitu z dějepisu. Přesněji dvě její zkušební verze. První byl „ilustrační test 2008“ – zřejmě pracovní varianta, která se pak dál vylepšovala. Druhý byl „ilustrační test 2011“, určený pro letošní zkušební testování žáků, tedy pro maturitní generálku.
Oba testy najdete na tomhle webu. Každý má 47 otázek a časový limit 90 minut. Uvařil jsem si večer čaj se zázvorem, vlezl si do postele a začal vyplňovat.
Test starší…
Verzi 2008 jsem zvládl za 36 minut. To ovšem moc neznamená. Nebyl jsem ve stresu, o nic mi nešlo. U skutečné maturity bych přemýšlel nad odpověďmi pečlivěji, takže bych potřeboval víc času. Ale aspoň jsem si ověřil, že za 90 minut se test dá stihnout.
První otázka byla rozumná. Bohužel už ke druhé jsem si musel připsat poznámku „Co to je?!“. Ne že bych měl problémy s porozuměním psanému textu; jen jsem potřeboval vyjádřit krajní údiv, či spíš zděšení. V zadání otázky byl citát z dějepisné publikace: „… Potřebujeme snad vědět, co cítil ***, když se dozvěděl, že bitvou u Aktia se stává vládcem celé zeměkoule?“. Máte odpovědět, jestli *** byl Augustus, Caligula, Caesar, nebo Nero. Tak to fakt díky – o bitvě u Aktia jsem v životě neslyšel. Moje chyba? Možná. Ale jak moc pomůže informace o téhle starověké bitvě dnešním středoškolákům, kteří chtějí porozumět historii světa?
Celkem asi sedm otázek bylo podle mě nepřiměřeně těžkých nebo se ptaly na věci málo podstatné (například detaily o prvorepublikových politicích, klášterech v Česku nebo okupačních zónách v Německu po druhé světové válce).
Ovšem buďme velkorysí, nehledejme na všem hnidy. Test verze 2008 měl aspoň tendenci ověřovat důležité znalosti, kulturní rozhled a schopnost myslet v širších souvislostech. Úlohy vyžadující bezduchou znalost přesných letopočtů, jmen a obskurních marginálií byly poněkud zatlačeny do pozadí. Tedy nadějný krok vpřed ve srovnání s mými školními lety (maturoval jsem v roce 1990). Ještě můj výsledek: 89 bodů ze 100.
… a test horší
Člověk by předpokládal, že po třech letech vylepšování bude verze 2011 už úplně skvělá. Ale není; začalo mi to docházet asi u šesté otázky. Polovina z prvních šesti úloh byla v pořádku, druhá hraničila s týráním dětí. Vypečená byla hned úvodní položka. Stručně shrnuto: v Moskvě bylo jednání, za Československo se zúčastnili Dubček, Smrkovský, Černík, Biľak a Svoboda (v zadání vyjmenováni i s funkcemi). Kdy se schůzka konala? V roce 1964, 66, 68, nebo 70? Vážně je účelné, aby si dnešní maturanti pamatovali jména všech komunistických hlavounů a roky, kdy byli v úřadě?
Otázka 6 se ptala na jméno římského císaře, který dal postavit jakýsi sloup a pár dalších památek. OK, kdysi jsem slyšel o Traianově sloupu a zrovna jsem se trefil. Otázka 4 byla výživnější. Týkala se bojů při osvobozování Mosambiku od koloniální nadvlády. Skutečně relevantní pro člověka ze střední Evropy! Ne že bych podceňoval důležitost historických událostí, které se staly daleko od nás. Ano, aspoň rámcově se v nich člověk má orientovat. Ale že hnutí FRELIMO vybojovalo nezávislost Mosambiku v roce 1975, to už je k maturitě dost přehnané.
Ve verzi 2008 jsem použil poznámku „Co to je?!“ u čtyř úloh. Ve verzi 2011 u šestnácti! U těch, které se ptaly na naprosto okrajová nebo velmi specializovaná fakta. Založili Kapské Město Španělé, Angličané, Portugalci, nebo Nizozemci? Se kterým státem byla po první světové válce uzavřena mírová smlouva v Saint-Germain? Začal se Ottův slovník naučný vydávat dřív, než vznikla mladočeská strana? Víte? Nevíte? A když nevíte, stydíte se za zásadní neznalost?
Dalších devět otázek bylo snesitelnějších, ovšem podobného ražení. Tedy víc než polovina testu jsou úlohy, které testují jedinou schopnost – schopnost nalít si do hlavy kupu blbostí a podružností.
Test jsem měl hotový za 30 minut. Aby ne, když jsem část odpovědí mohl jen instinktivně odhadovat, tudíž nebylo nutné zdržovat se myšlením. Mých 83 bodů ze 100 je pořád ještě slušný výsledek. Na test tedy nenadávám proto, že bych byl zabedněný hňup. Nadávám proto, že tahle generálka státní maturity z dějepisu je zrůdnost.
Hraje se o hodně
Bohužel nejde jen o letošní maturitu. Podoba testů určí, co a jak se bude na středních školách učit. U nepovinných předmětů, jako je dějepis, bude tlak sice menší, ale bude. Ministerstvo školství svým dějepisným výtvorem sděluje studentům: musíte se jména a data nadrtit nazpaměť jako básničku, jinak máte smůlu. Posílí se tím přirozená zvídavost a touha po vzdělání? Jistěže ne. Zhnusí to dějepis i lidem, které doteď bavil. Vítejte ve vzdělané společnosti 21. století!
Obliba dějepisu mezi teenagery by mně, popularizátorovi biologie, mohla být teoreticky ukradená. Ale bojím se, že stejně dokonale se podaří znechutit jim i přírodovědné obory. S kolegy děláme psí kusy, abychom lidem přiblížili krásy rostlinné biologie. Jenže kdo se bude o takové věci zajímat, pokud české školství vypěstuje ve všech nepřekonatelný odpor k přírodním vědám?