Marcus Chown začínal jako radioastronom na renomovaném Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně, teď ovšem pracuje pro populárněvědecký časopis New Scientist jako konzultant v oboru kosmologie a je autorem několika popularizačních knih. (Jeho osobní internetové stránky jsou tady; viděl jsem už hezčí, ale stejně sem dávám odkaz, abyste měli informace přímo od zdroje.)
Jeho kniha, o které chci psát, se jmenuje Čarodějná pec a má podtitul Pátrání po původu atomů. Autor v ní vypravuje o tom, jak ve vesmíru vznikly atomy všech nám známých chemických prvků, a také o tom, jak vědci způsob jejich vzniku vůbec odhalili. To zní na první pohled pro neodborníka složitě, ale nebojte, Chown vám všechno krok za krokem vysvětlí, navíc bez použití matematických rovnic a podobných fujtajbl rekvizit.
První, úvodní část knihy je věnována atomům: popisuje spletitou cestu přírodovědců k přesvědčení, že svět je složen z atomů a později k poznání, že i ony jsou tvořeny ještě menšími částicemi. Druhá je zasvěcena zdánlivě nesouvisející otázce, proč Slunce a ostatní hvězdy svítí. Ukáže se ale, že právě v tom je klíč ke vzniku atomů ve vesmíru. Světlo a teplo proudící z hvězd totiž vzniká během jaderných reakcí v jejich nitru, kdy se z jader vodíku postupně vytvářejí jádra hélia a pak i těžších prvků. Třetí část podrobněji popisuje dechberoucí procesy za obrovských teplot a tlaků, při kterých se v „čarodějných pecích" – uvnitř hvězd – obrazně řečeno vaří různé prvky. Autor také ukazuje, že hvězdy, ač jsou důležité, nemají na výrobu prvků monopol. Některé velmi lehké prvky se tvořily v jiné, ještě impozantnější peci: v extrémně horkém vesmíru krátce po velkém třesku.
Samotný popis mechanizmů tvorby chemických prvků ve vesmíru by byl možná poněkud nudný. To naštěstí u Chowna nehrozí. Knihu pojal jako napínavý příběh z historie vědy. Vypráví o zajímavých, často překvapivých objevech, a o teoriích, které se je pokoušely vysvětlit. Provede vás po klikaté cestě vedoucí až k dnešku, na níž některé teorie obstály, zatímco ostatní musely být nahrazeny jinými – pod tíhou důkazů z dalších pozorování a pokusů.
Psát o složitých vědeckých otázkách formou příběhu je asi ta vůbec nejlepší volba. Jak se před námi odvíjí historie objevování, seznamujeme se nejprve se základními fakty a postupně pronikáme stále hlouběji k podstatě věci, stejně jako vědci v minulosti. Autor tak zabije tři mouchy jednou ranou: Vytvoří poutavý text, protože příběhy se dobře čtou, jak všichni víme od časů našich prvních pohádkových knížek. Nenásilně objasní vše podstatné z problematiky, o níž čtenář zpočátku nic nevěděl. A navíc ukáže způsob práce vědců. To je také užitečné, protože laici v téhle věci nemívají úplně jasno. Na rozdíl od stále přežívajícího přesvědčení totiž nevyrábějí vědci z výsledků experimentů a měření krystalicky čistou a navždy neměnnou pravdu. Ve skutečnosti vymýšlejí hypotézy, které musí dále prověřovat, upravovat a často i zavrhovat, než se k té pravdě uspokojivě přiblíží. O to dobrodružnější a zajímavější povolání ale výzkum je a tím větší bývá radost z úspěchu.
V Čarodějné peci se autorovi podařilo dát dohromady opravdu výbornou vědeckou story. Kniha je napsána svižným stylem, který vás vtáhne do děje a nutí vás číst stále dál. Na jejích stránkách se opravdu stává z vědy napínavá detektivka. Její postavy jsou malé atomy, obrovské hvězdy a vědci, kteří se v tom všem snaží vyznat. Popularizační kniha jako tahle pochopitelně nemůže zabíhat do složitých detailů jaderné fyziky nebo astrofyziky a musí zjednodušovat. Přesto mám po jejím přečtení pocit, že jsem alespoň rámcově pochopil spoustu věcí.
České vydání lektoroval náš známý astronom Jiří Grygar, který také napsal pochvalnou předmluvu. Po odborné stránce je tedy kniha zřejmě v pořádku. Jen v úvodní části o prvcích a atomech (tam jsem ještě byl schopný posoudit odborné kvality) jsem měl na několika málo místech dojem, že autor zjednodušuje trochu příliš a dopouští se nepřesností. Zaměňuje například fluorescenci s fosforescencí (dva odlišné způsoby vyzařování světla látkami po dodání energie zvnějšku) a udává velikost atomů řádově desetkrát až stokrát větší, než doopravdy je (to se snad jen přepsal). Jinak je však text brilantní a dobře vysvětluje i složité problémy. Přesto by neuškodilo přidat do knihy něco obrázků – pro větší názornost a také pro potěšení čtenářů. V textu bohužel nejsou žádné. Obálce přitom vévodí dva velmi efektní (supernova a značně akční snímek Slunce), dokazující, že o hezké obrázky k tématu nemůže být nouze.
Kniha je technicky opravdu pěkně zpracovaná – kvalitní papír, dobrá grafická úprava, tvrdá vazba… Tím víc zamrzí frekvence chyb v textu. Jistě, nějaké překlepy uniknou při korektuře vždycky, tady se ovšem vyskytují přece jen častěji, než by bylo vhodné. A to včetně malých písmen na začátku věty, chyb ve shodě podmětu s přísudkem nebo jiných pádů u podstatných jmen a jejich přívlastků. Nechápu, proč v nakladatelství nebyli pozornější, když si jinak dali s knihou tolik práce. Narazil jsem také na pár kostrbatě formulovaných vět; těžko rozsoudit, jestli má na nich vinu autor, nebo překladatelé. Celkově je ale úroveň českého vydání poměrně dobrá.
Knížka vyšla už loni, proto jsem ji nezařadil do svých předvánočních knižních tipů (tady je jejich první a druhý díl). Marcus Chown každopádně píše vynikajícím stylem, takže bude dobré si jeho jméno zapamatovat. V roce 2003 od něj česky vyšel titul „Vesmír hned vedle", věnovaný současným novým, provokativním hypotézám o povaze vesmíru. Jeho poslední kniha má název „The Quantum Zoo" (Kvantová zoo) a zabývá se kvantovou teorií a teorií relativity, na kterých stojí velká část moderní fyziky. Doufám, že se dočkáme českého překladu, protože jestli dokáže M. Chown lidsky vysvětlit tohle, tak je vážně hvězda.
Čarodějná pec. Pátrání po původu atomů.
autor: Marcus Chown
vydavatel: Granit
rok vydání: 2005
214 stran
Hodnocení (0 až 10 bodů): 8