Reklama
 
Blog | Jan Kolář

Svět knihy 2007 – které knihy doporučují nakladatelé?

V sobotu jsem nebyl jen na kontroverzní výstavě. Zašel jsem i na veletrh Svět knihy Praha. Minulý týden se konal na pražském Výstavišti jeho třináctý ročník - pro blogera píšícího o popularizační literatuře pochopitelně povinná akce. Obešel jsem stánky důležitějších nakladatelství a u každého položil jednoduchou otázku: „Jaké zhruba dvě populárně-naučné knihy, které jste v poslední době vydali nebo připravujete k vydání, jsou natolik výjimečné, že byste je doporučili mým čtenářům?" Odpovědi byly velmi užitečné; přesvědčte se sami.

Na úvod jeden silný dojem. Internet se už opravdu považuje za naprosto normální zpravodajské médium. Když jsem se představil coby autor blogu na stránkách spravovaných časopisem Respekt, byli všichni hrozně ochotní a věnovali se mi, jako bych byl nějaký novinář. Možná trochu zapůsobil ten Respekt (i když jsem si dával pozor, abych nevzbudil dojem, že píšu pro časopis!), ovšem přinejmenším se nikdo neptal, co ten blog vlastně je.

Teď už odpovědi na mou dotěrnou otázku. Upozorňuji, že tentokrát jde o knihy, které doporučili nakladatelé, nikoliv já sám. Já k nim jen doplnil stručné komentáře. Nečiním si nárok na úplnost, některá nakladatelství se zajímavými tituly jsem mohl vynechat nebo nebyla na veletrhu. Nicméně jsem obešel, co se dalo.

BB/Art
W. Taubman: Chruščov. Člověk a jeho doba.
Kniha vyšla sice už v roce 2005, ale je zajímavá. Už námětem – spousta historiků Ruska je fascinována Stalinem, ovšem i Chruščov si zaslouží monografii. Byl to totiž pozoruhodný člověk, se svou snahou režim trochu zlidštit a modernizovat, zároveň však zachovat. Dílo dost tlusté (přes 800 stran), nicméně při letmém listování se zdálo, že napsané čtivým stylem.
R. Moorhouse: Atentáty na Hitlera. Anglický historik pečlivě prozkoumal historii všech pokusů zabít divného chlápka s knírkem. Bylo jich docela hodně a o většině z nich se dosud nemluvilo. Moorhouse o nich vytvořil poctivou historickou studii, žádné bulvární žvásty. O knize ještě napíšu. Vyprosil jsem si totiž výtisk zdarma, pod podmínkou, že spáchám sem na blog recenzi. Zatím jsem na straně 109 a mám z knihy hodně dobrý pocit.

Reklama

Nakladatelství Lidové noviny
M. Ferro: Dějiny kolonizací.
Francouzský historik popisuje vzestup a pád evropských kolonizačních snah od 13. do 20. století.
R. O. Paxton: Anatomie fašismu. Americký historik analyzuje fašismus jako politický fenomén. Popisuje různé fáze vývoje fašistických organizací a jejich společné rysy. Kromě Německa a Itálie věnuje pozornost i jiným zemím, zamýšlí se také nad současností a perspektivami fašistických hnutí.

Argo
F. Šmahel: Cesta Karla IV. do Francie.
Historická studie, ovšem navíc bohatě doplněná reprodukcemi dobových uměleckých děl. Získala cenu Nejkrásnější kniha roku 2006 v kategorii odborné literatury.
U. Eco: Dějiny ošklivosti. Kulturní historie toho, jak lidé v různých dobách vnímali ošklivost, co a proč jim připadalo ošklivé, jak se to odrazilo v umění. Vyjde pravděpodobně v červnu. Navazuje na Dějiny krásy z roku 2005, které jsou velmi výpravně provedené, se spoustou fotografií.
M. Kaku: Paralelní světy. Fyzik popisuje moderní fyzikální teorie o povaze vesmíru. Vyšlo ve spolupráci s nakladatelstvím Dokořán.

Paseka
F. Rapp: Svatá říše římská národa německého.
Kompletní historie Svaté říše římské.
John D. Barrow: Kniha o nekonečnu. Britský fyzik se zamýšlí nad dějinami představ o nekonečnu a nad významem nekonečna v matematice i fyzice. Barrow píše velmi dobře, jeho knih už vyšlo česky několik. Tuhle mám rozečtenou, takže bližší komentář bude časem.
R. Gilmore: Alenka v říši kvant. Americký fyzik vysvětluje kvantovou fyziku normálním lidem, prý zcela srozumitelně. Vyjde v nejbližší době.

Academia
První reakce na můj dotaz: „Samozřejmě ten Flegr." Aby ne, kniha J. Flegra s titulem Zamrzlá evoluce získala letos prestižní cenu Litera za naučnou literaturu. Seznamuje čtenáře se současnými názory biologů na evoluci a také s autorovou vlastní evoluční teorií. J. Flegr je velmi přemýšlivý člověk, bude to zajímavé čtení.
Z. Pokorný: Exoplanety. Přední astronom a popularizátor vypravuje vzrušující příběh hledání planet u jiných hvězd. Vyjde během léta v zajímavé edici Průhledy do budoucnosti, jejíž útlé svazky se věnují dynamickým vědním oborům dneška.
V. Bystrov: Průvodce říší zla. Ojedinělá publikace – encyklopedický slovník všech sovětských lágrů. Vychází 7. května.

Dobrovský-Beta
C. Merridaleová: Ivanova válka.
Historička rozebírá druhou světovou válku na východní frontě z hlediska prostého ruského vojáka. Jak „Ivanové" žili, bojovali a umírali, co si mysleli, jak se k nim chovali velitelé a státní aparát? Rozhodně přínosný úhel pohledu.
R. K. Massie: Petr Veliký. Co dodat – životopis velkého cara.

Dokořán
T. Flannery: Měníme podnebí. Ke globálnímu oteplování se teď vyjadřuje kdekdo. Nezdravě často i lidé, kteří nemají ani páru o výzkumu klimatu. Tahle kniha bude zjevně jiná. Původní profesí zoolog, nyní klimatolog, popisuje dopady klimatických změn na přírodu i na civilizaci.
M. Gladwell: Bod zlomu. Kniha o zajímavém problému, o šíření myšlenek a nálad ve společnosti. Jak vznikají módní vlny, revoluce a všechno mezi tím? Autor soudí, že se šíří stejně jako epidemie: nejdřív plíživě, po dosažení „bodu zlomu" pak lavinovitě. Zní to zvláštně, ovšem kdo prožil listopadovou revoluci a srovná postoje lidí 16. a 26. listopadu 89…

Libri
P. Voit: Encyklopedie knihy. Momumentální dílo vystudovaného bohemisty, který jeví sympatickou vášeň pro staré knihy. Jeho encyklopedie zpracovává ve 2500 heslech historii výroby knih od 15. do začátku 19. století. Zaměřuje se tedy na období ručního knihtisku. Text doprovází spousta reprodukcí ze starých tisků, hlavně z premonstrátské knihovny ve Strahovském klášteře, kde je autor nyní knihovníkem. Mimořádně reprezentativní kniha, není divu, že získala cenu Slovník roku 2006.
L. Kašpar: Český hraný film za protektorátu. Kdo by čekal další várku pikantních drbů o Adině Mandlové, má smůlu. Tohle bude podle nakladatele seriózní historická publikace o protektorátním filmu a lidech kolem něj. Také si bude klást zajímavé otázky, třeba co zamýšleli tvůrci sdělit tehdejším divákům nebo jak se v českých filmech odrážel vliv německé propagandy. Vyjde co nevidět.

To je pro dnešek všechno, druhý díl napíšu v pondělí.