Ruské zjevení…
Nejdřív shrnu, o co šlo. V neděli 22. února byl na ČT2 další ze série Večerů na téma… Ty se na dvojce občas objevují. Každý bývá poskládán z archivních dokumentů kombinovaných s nějakým čerstvě natočeným, přičemž všechny se dotýkají jednoho tématu, jak napovídá název cyklu. Tentokrát byla pod titulem Spadly z nebe řeč o meteoritech a jejich výzkumu.
Večer odstartoval v osm hodin ruský dokument z roku 2008 o slavném, mediálně až profláklém Tunguzském výbuchu. Film začínal celkem krotce a nenápadně, k věci se vyjadřovali různí ruští vědci, nechyběly archivní záběry. Zpozorněl jsem, když Sibiří začaly slovy účinkujících odborníků téct proudy energie podél geologických zlomů a v místě dávné sopky u Tunguzky. Hypotézy postupně nabývaly na bizarnosti. No budiž, říkal jsem si: ruská věda měla za sovětských časů a má zřejmě i dnes semtam blízko k ujetosti (v češtině máme libozvučné slovo mašíbl); autoři dokumentu asi chtěli zmapovat všechny názory.
Ale houby: autoři kormidlovali k vlastnímu závěru, který jsem popsal v úvodním odstavci. Neopomněli pro jistotu zdůraznit, že jde jen o domněnku. Nicméně bylo cítit, že podle nich je na každém šprochu pravdy trochu. Pořad ještě okořenili pár moudry o sibiřských šamanech a evropských ezotericích, kteří prý o katastrofě věděli dlouho dopředu. Dokument, dá-li se mu tak říkat, dostal k dispozici krásných 45 minut v nejlepším vysílacím čase.
…versus seriózní výzkum
Potom následovala hodina a čtvrt opravdové vědecké publicistiky, pojmenovaná Slavné meteority. Šlo vlastně o sestřih z archivních dokumentárních pořadů České televize (většinou z devadesátých let) propojených povídáním, které se zřejmě natáčelo letos. V něm vystupovali hlavně astronom Jiří Grygar a expert na kosmonautiku Antonín Vítek. Nejřív oba dostali asi dvě minuty času, aby se vyjádřili k Tunguzskému meteoritu. Jistě nepřekvapí, že podle nich ho Tesla nesestřelil.
Dál už se mluvilo o skutečné vědě: o hledání meteoritů po dopadu na zem a vypočítávání jejich drah sluneční soustavou (v čemž jsou čeští astronomové na světové špičce), o vzniku vltavínů, o unikátních meteoritech ze sbírek Národního muzea, o výzkumu planetek, které by se mohly srazit se zemí a podobně. Na některých dokumentech bylo vidět, že byly natočeny poněkud konzervativnějším stylem, než je obvyklé dnes. Nicméně zajímavých informací v nich bylo hodně. Celkvý dojem z večera kazila „jenom" tunguzská podivnost na začátku.
Proč???
Kde vlastně lidé z ČT tu ruskou hrůzu vyhrabali a proč s ní zaplevelují (napadají mě i méně slušná slova, která sem nebudu psát) komponovaný večer věnovaný vědeckému tématu? Nějaký důvod být musí, protože o událostech na Tunguzce jistě vznikla řada lepších televizních pořadů, natočených v solidnějším duchu. Napadá mě několik vysvětlení:
1) ČT si z diváků jednoduše dělá srandu.
Metaforicky jistě, jako třeba když reagujete na manželčino sdělení „moje maminka přijede na Vánoce a bude u nás bydlet až do Nového roku". Coby skutečná příčina však neobstojí – občasné sledování zábavných pořadů ČT mě vede k přesvědčení, že tak sofistikované recese není veřejnoprávní televize schopna.
2) ČT se snaží o vyváženost.
V duchu úvahy „vědci budou na obrazovce až dost dlouho, tak dáme prostor také nějakým alternativním názorům". Za určitých okolností nebo u některých témat může mít podobný přístup opodstatnění. Ovšem v případě věci tak málo kontroverzní jako výzkum meteoritů jde o uvažování dost podivné. Jistě, vědci ani po pár stech letech pilného astronomického bádání neznají odpovědi na všechny otázky a záhadnější jevy umožňují různá vysvětlení. Ovšem ne všechna lze vůbec brát vážně.
Přítomnost exotů a podivínů ve vědeckých pořadech je jen parodií na vyváženost. V Česku totiž máme svobodu projevu, nicméně ta nikomu nezaručuje právo prezentovat libovolně nesmyslný a neopodstatněný názor ve veřejnoprávních médiích. Jako kdyby se k problematice soužití s Romy vyjadřovali v televizi kromě ministrů, terénních sociálních pracovníků a expertů parlamentní opozice kvůli „objektivitě a nestrannosti" ještě skinhedi, náckové a Kukluxklan.
3) Věda je v ČT na vedlejší koleji a podle toho vypadá úroveň pořadů o ní.
Nejpravděpodobnější vysvětlení, řekl bych. Prostě se koupil laciný pořad z Ruska a jeho kvalitou se nikdo moc nezabýval. Kdyby měla ČT rozumnou koncepci popularizace vědy, k podobným výstřelkům by nedocházelo. Jenže ona ji, obávám se, nemá.
Na jednu stranu existují dobré pořady – mnoho historických dokumentů, převzaté přírodopisné seriály, magazíny o novinkách z vědy Port a Prizma. Na druhou stranu televize například od Nového roku bez náhrady zrušila kvalitní magazín Planeta Věda, který kromě Portu jako jediný informoval o aktuálním dění v českém výzkumu. Port se výrazně zaměřuje na dospívající generaci, takže ostatní skupiny diváků mají bez Planety Věda dosti smůlu.
Pro ČT pracují zkušení specialisté na vědu, třeba Vladimír Kořen. Nad nimi však je nejspíše další vrstva lidí rozhodujících o programu, které věda příliš nezajímá – jak naznačil nedělní večer. Pokud je to pravda, je taková situace fatálně nebezpečná. Jedině veřejnoprávní televize si totiž může dovolit vysílat rozumné pořady o vědě. Pro komerční kanály není tohle téma zajímavé. (Kromě výjimek, jako jsou importované kabelové stanice Discovery Channel nebo Animal Planet.)
Jestli se tedy budete chtít v budoucnu z televize dozvídat, co se děje ve výzkumu, musíte tlačit na vedení České televize, aby vědu nepodceňovalo. Nebo na své digitální televizi poslouchejte Český rozhlas Leonardo.
Upozornění: Tento článek vyjadřuje výhradně osobní názory autora, nikoliv stanoviska jeho zaměstnavatele či jiných právnických osob, organizací a podobně, s nimiž by mohl být autor jakkoliv spojován.