Jmenuje se zcela příhodně Kniha o nekonečnu. Jestli si vzpomínáte, už mi ji spolu s dalšími aktuálními skvosty doporučovali nakladatelé na veletrhu Svět knihy. Napsal ji známý popularizátor fyziky, matematiky a kosmologie John D. Barrow, který se těmito disciplínami zabývá na univerzitě v Cambridgi. Česky už vyšlo několik jeho knížek. Nečetl jsem zdaleka všechny, ovšem předloni vydaná Teorie ničeho byla hodně zajímavá. Barrow se v ní zamýšlel nad nulou/nicotou/prázdnotou: jak chápali představu ničeho filozofové a matematici v různých civilizacích od starého Řecka a Indie po raný novověk, a jaká je dnes role „ničeho" v matematice, fyzice a v teoriích o podstatě vesmíru.
Nová Kniha o nekonečnu je jakýmsi zrcadlovým obrazem předchozí knihy o ničem. I tady začíná Barrow pohledem do historie. Ukazuje nám, co si o nekonečnu mysleli lidé ve starodávných kulturách, antičtí filozofové a středověcí teologové. Přes ně se přeneseme k novověkým myslitelům a matematikům. Mezi těmi vyniká Georg Cantor, který v druhé polovině devatenáctého století naučil matematiky opravdu seriózně počítat s nekonečny a mimo jiné dokázal, že ne všechna jsou stejně veliká. Základní principy jeho teorie zvládnete pochopit z knihy i bez znalosti vyšší matematiky. Barrow je totiž většinou vysvětluje pomocí historek s obsazováním pokojů ve fiktivním hotelu Nekonečno, s nekonečným počtem pokojů a stejně tak i hostů.
Po matematice následuje krátké teologické zamyšlení, protože Cantor promýšlel i náboženské důsledky svých objevů. Mnozí teologové totiž považují nekonečnost (například ve smyslu všemohoucnosti a vševědoucnosti) za zásadní atribut Boha. Pak přichází na řadu fyzika a kosmologie. Dozvíte se, jaký názor na nekonečno mají fyzikové. Připouštějí jeho reálnou existenci, třeba v podobě nekonečné teploty či hustoty hmoty na počátku vesmíru? Zdá se, že většinou ne; pokud se v teoretických výpočtech někdy objeví nekonečna, považují to fyzikové spíš za selhání modelu.
Barrow se přesto pouští do úvah o zajímavých otázkách, z nichž jsem některé nadhodil v úvodu. Především se ptá, je-li vesmír nekonečný co do rozlohy nebo trvání, a zda to můžeme vůbec kdy spolehlivě zjistit. Nekonečno tu slouží jako návnada pro širší informace o současné kosmologii. Někdy se mi z jejích představ – třeba mnoha rozpínajících se vesmírů, každého s jinými fyzikálními zákony – až točila hlava. Konec knihy je věnován řešení zapeklitých hádanek. Je možné vyrobit počítač schopný zvládnout nekonečné množství výpočtů v konečném čase? Jak by vypadal věčný život? Nebo lze cestovat v čase, případně i v cyklech nekonečných návratů do minulosti?
Z první poloviny knihy, věnované hlavně historii a matematice, jsem měl dobrý dojem. U příběhů z hotelu Nekonečno, který si údajně vymyslel slavný matematik David Hilbert, jsem se dokonce bavil. Druhá polovina byla na mne poněkud příliš odtržená od reality. Řešila často jen hypotetické situace a kromě kosmologických aspektů byla hustě zaplněna abstraktními filozofickými úvahami, občas proloženými i zmínkou o teologickém pohledu na věc.
Typické jsou ony v úvodu zmíněné etické důsledky nekonečnosti vesmíru. V nekonečném vesmíru se nutně vyskytuje všechno, co má nenulovou pravděpodobnost, jakkoli malou. Takže někde na planetě u vzdálené hvězdy žijí i kopie nás samotných, které se však aspoň v jednom momentě rozhodly opačně, než my. Když se rozhodnete udat sousedku týrající své dítě, je to jistě morálně správně. Ale má to z hlediska celého vesmíru vůbec cenu, když kdesi jinde vaše kopie udělá pravý opak a dítě trpí dál?
Kniha o nekonečnu je nicméně inspirativní. Rozšíří vaše obzory a povzbudí vás, abyste zdánlivě jednoduchý pojem nekonečna promýšleli do všech důsledků. Barrow je navíc zručný popularizátor, píšící přístupným stylem. A ještě jeden důležitý postřeh: někteří jiní autoři občas vysvětlují věci kvůli nutnému zjednodušení natolik stručně, až je absolutně zatemní. Barrow nad psaním evidentně víc přemýšlí, takže tohle se mu stává jen výjimečně.
Titul vyšel u Paseky v edici Fénix, kterou se rozhodně vyplatí sledovat. Předchozí svazek o hledání planet u jiných hvězd mě sice vyděsil mimořádně špatnou úrovní překladu, ale teď se nakladatelství naštěstí vrátilo k pečlivé redakční práci.
Knížku vám tedy mohu celkem doporučit, jen varuji, že je to poněkud obtížnější čtení. Nepotřebujete sice žádné zvláštní znalosti fyziky nebo matematiky, ale často je potřeba se nad textem hlouběji zamyslet. Kniha o nekonečnu je velmi slušný standard, i když předchozí Teorie ničeho se mi líbila krapet víc. Možná je ještě v prodeji, tak můžete porovnat sami.
Kniha o nekonečnu. Stručný průvodce světem bez hranic, počátku a konce.
autor: John D. Barrow
nakladatel: Paseka
rok vydání: 2007
272 stran
Hodnocení (0 až 10 bodů): 7