Středověké drama
Léta před i po nástupu Jana Lucemburského na český trůn byla nabita událostmi, o nichž většina lidí nejspíš moc neví. Po zavraždění krále Václava III. v roce 1306 začal v Čechách docela chaos. O vládu v zemi soupeřilo několik evropských rodů. Na trůně se rychle za sebou vystřídali dva málo schopní panovníci.
Svatba Jana Lucemburského s Eliškou v září 1310 byla součástí složitých politických manévrů, které měly zajistit poněkud dlouhodobější stabilitu. To se podařilo jen částečně. Lucemburk na český trůn usedl, ovšem brzy se nepohodl se šlechtou i s vlastní manželkou. Pozoruhodný rozklad jejich manželství vyvrcholil tím, že Jan Elišce odebral jejich syna (budoucího Karla IV.) a poslal ho na vychování ke dvoru do Francie.
I z mého laického a extrémně zjednodušeného shrnutí vidíte, že tu před sebou máme hodně dramatický příběh. Dějinné křižovatky, politické intriky, zvraty v osobním životě – na tom se dá postavit výstava, která přitáhne davy. A navíc jim poskytne trochu nenásilného poučení o historii.
Drobná past na návštěvníky
Výstava „Královský sňatek“, která začala 4. listopadu na pražském Staroměstském náměstí v Domě U Kamenného zvonu, má ovšem úplně jinou koncepci. Název je jen lákadlo. O svatbě z roku 1310 se skoro nic nedozvíte. A vlastně ani o událostech, které k ní vedly nebo ji následovaly. Výstava pojednává hlavně o životě tehdejší elity i obyčejných obyvatel Prahy.
No dobře – můžete se po prohlédnutí expozice cítit trochu oklamáni. Můžete si myslet, že by bylo poctivější použít jiný název, třeba „Čechy za časů Jana Lucemburského“. Ale téma samo je přece zajímavé!
Takže se podívejme, jak se ho autorům podařilo zpracovat. Hned u šatny v přízemí najdete velkou tabuli s důležitými letopočty a událostmi během vlády Jana Lucemburského i před ní. Tohle by se snad mělo úředně zakázat. Věcně nelze ceduli nic vytknout, ale z pohledu psychologie vnímání je opravdu nešťastná. Návštěvníci si nemůžou data a fakta propojit s žádnými exponáty, což by jim usnadnilo jejich zapamatování. Exponáty totiž začínají až v prvním patře. Příchozí tedy nejspíš zapomenou většinu informací dřív, než vyjdou schody.
První patro vám nejdřív představí rodiny obou královských manželů – tedy poslední Přemyslovce a předky Jana Lucemburského. Pak se seznámíte s životním stylem bohatých a mocných na začátku 14. století. Vynikající umělecká díla dokládají lesk českého královského dvora a bohatství církve. Dozvíte se také o Petrovi z Aspeltu, který byl v Čechách jakýmsi „královým poradcem“.
Druhé patro je pak věnované životu pražských měšťanů. Model města, dobové listiny a archeologické nálezy vykreslují docela plastický obrázek Prahy za vlády prvního Lucemburka. Samotný dům je svým způsobem další exponát. Možná byl totiž součástí rezidence, kde Jan s Eliškou bydleli po příjezdu do Prahy. Proto jsou v expozici obrazovky s vizualizací tehdejší podoby domu. Zpřístupněno je i gotické sklepení – kromě oné vizualizace je ovšem bohužel prázdné.
Špatně poskládané drahokamy
Autoři výstavy shromáždili opravdu nádherné a zajímavé exponáty: bohatě iluminované rukopisy, relikviáře a další církevní památky, špičkové výtvory středověkých umělců a řemeslníků. Je tu dokonce i koruna, kterou možná nosila na hlavě Eliška Přemyslovna (nebo aspoň některá z jejích urozených příbuzných). Archeologické nálezy z Prahy jsou také pozoruhodné. Ocenil jsem hlavně věci ze dřeva a kůže, protože ty přečkají staletí jen vzácně. K výběru předmětů mám jedinou výhradu: královských a dalších pečetí by stačilo několik, nebylo nutné jich ukazovat desítky. Pro laiky až tak poutavé opravdu nejsou.
Texty k exponátům a infopanely jsou většinou napsané dosti rozumně. Bohužel můj celkový dojem z „Královského sňatku“ je, jako by někdo vzal prvotřídní drahokamy a nalepil je na kus prkna silikonovou tavicí pistolí. Výstava nemá souvislý příběh, který by návštěvníky vedl a usnadnil jim orientaci. Místo toho jsou vrženi do středověkého světa, jehož logiku neznají, protože nejsou vystudovaní historici.
Jednotlivé texty v expozici jsou sice relativně dobré, ale mezi nimi zejí bílá místa. Mnoho důležitých informací je jen naznačeno, nebo úplně chybí. Hodně se mluví o specializovaných tématech (třeba uměleckých řemeslech), málo o širším historickém kontextu. Například druhé patro začíná něčím, co vypadá jako dobývání Prahy Janem Lucemburským těsně po svatbě. Ale proč by měl legitimně zvolený panovník dobývat vlastní sídelní město? Zásadní otázka – jenže odpověď se nedozvíte.
Laik tedy přechází od exponátu k exponátu, obdivuje je, nicméně cítí, že cosi podstatného schází. Je to škoda. A navíc promarněná příležitost přivzdělat Čechy v jejich vlastní historii.
Královský sňatek
Dům U Kamenného zvonu
Staroměstské náměstí 13, Praha 1
4. 11. 2010 – 6. 2. 2011
plné vstupné 180 Kč
hodnocení (0-10 bodů): 5