Prizma se vysílá už léta a obvykle uváděla reportáže o vědě a technice přejaté ze zahraničí. Proč ne – takový pořad je docela zajímavý. Jenže po zrušení Planety Věda koncem roku 2008 existuje na české veřejnoprávní televizi jediný magazín o domácí vědě: PORT na ČT2. Ten je kvalitní, nicméně specializovaný spíš na mladé diváky. Jeden vědecký magazín pro širší veřejnost by se do programu ČT určitě ještě vešel. Tím spíš, že na komerčních televizích se vědecká témata skoro nevyskytují.
Zpravodajský kanál ČT24 upravil od Nového roku vysílací schéma, některé pořady byly zrušeny, jiné přibyly. Vypadalo to, že věda na změnách vydělá a dostane se víc do popředí. Prizmě totiž přidělili luxusní vysílací čas: premiéra v sobotu ve 20:05, první reprízy v neděli v 11:05 a 18:31. Podíl ČT24 na sledovanosti televize v Česku je sice jen asi 2 %, ale to jsou pořád desetitisíce diváků. Takovou mediální pozornost by vědci dost ocenili.
Druhého ledna jsem se tedy schválně díval na první letošní Prizmu. Byl jsem překvapený a nadšený: žádný kaleidoskop zajímavostí ze světa; skoro všechny reportáže byly z domácích pracovišť. Dokonce i k převzatému příspěvku o urychlovači částic v Ženevě byly přidány dotočené rozhovory s českými fyziky. Prizma tedy změnila formát a já konečně budu mít přehled, na čem čeští vědci pracují! (Zároveň jsem začal vymýšlet, jaká témata z našeho ústavu bych mohl nabídnout autorům pořadu.)
Ovšem hned další díl moje nadšení pořádně zchladil. Všechno bylo ve starých kolejích, příspěvky bez výjimky zahraniční provenience, v ČT k nim jenom přeložili komentáře. Skoro si myslím, že první díl byl výjimka. Že v něm recyklovali všech asi pět reportáží vlastní výroby, které natočili v roce 2009. Jistě to nevím, na Prizmu se nekoukám systematicky.
Každopádně se zdá, že více informací o českém výzkumu se na ČT24 neobjeví ani letos. Což je škoda. Lidé by podle mě rádi věděli, co se za peníze z jejich daní zkoumá. Česká televize o sobě ráda říká, že objektivně informuje o všem podstatném, nedělá bulvár, ale veřejnou službu a podobně. Ale jak tomu mám věřit, když se podezřele málo věnuje tématu tak důležitému, jako je domácí věda? Abychom si rozuměli: z dlouhodobé perspektivy ovlivňují vědecké objevy náš život mnohem víc než žvanění politiků a „zpravodajsky zásadní“ aktuality, že v Anglii sněží nebo že Jágr dal dva góly.
Do nového roku vám přeju hodně zdraví a úspěchů – a posílám PFko od nás, rostlinných biologů z Akademie věd.