Botanická zahrada jsou rostliny…
Pražská čtvrť Troja je vynikající místo pro celodenní výlet. Můžete začít v zoo, potom se podívat do botanické zahrady a skončit v elegantním Trojském zámku. Botanická začíná ve svahu zvaném Vinice svaté Kláry, z níž je nádherný výhled právě dolů na zámeček. Areál se pak táhne asi jeden a půl kilometru směrem k sídlišti Bohnice. Na zahradě je sympatické napojení na lesopark v okolí a na naučnou stezku vedoucí přes tři blízké přírodní památky.
„Rostlinná zoo" má tři části – severní a jižní venkovní expozici a skleník Fata Morgana. Přímo spolu nesousedí a trasy mezi nimi bohužel nejsou značeny nejlépe. I s plánkem jsem trochu bloudil. Například do areálu Sever jsem se nakonec dostal jakýmisi vraty, která skutečně nevypadala jako oficiální vstup.
V Areálu Jih jsou rostliny seskupené spíš podle zahradnických kritérií (drobné cibuloviny, kosatce, japonská zahrada a podobně), i když některé části představují květenu konkrétních stanovišť (třeba vřesoviště nebo flora Středomoří). Do areálu spadá také zmíněná Vinice svaté Kláry. Je to opravdová vinice, možná jediná, která zbyla na území dnešní Prahy z téměř zapomenutých časů, kdy tu byly desítky viničních usedlostí. Na části svahu je vysázena sbírka asi tří desítek odrůd révy pěstovaných v Česku. Teď v září, krátce před sklizní, je ideální čas jít se podívat, jak vypadají hrozny různých kultivarů.
Areál Sever se teď nachází řekl bych ve stavu zrodu, kus je nepřístupné pěstební zázemí, kus expozice, některé ještě nedokončené. Další se údajně plánují. Tady budou rostliny zřejmě uspořádané hlavně podle ekologických nároků a geograficky. Mají tu například kolekci mokřadních druhů nebo mrazuvzdorných kaktusů z Mexika a USA.
O skleníku Fata Morgana jste už určitě slyšeli, přinejmenším pokud bydlíte v Praze. V reálu je menší než na reklamách, ale odhaduji, že je zhruba tak velký, aby si mohla Praha dovolit platit z rozpočtu jeho provoz. Skleník je rozdělen na polopouštní, nížinnou tropickou a horskou tropickou část. V každé z nich jsou rostliny ještě členěny podle zeměpisných oblastí, z nichž pocházejí.
Vzhledově se mi expozice povětšinou zamlouvaly – venkovní by snad obstály i před kritickým zrakem zahradního architekta, Fata Morgana zase nabízí docela věrohodnou atmosféru tropického lesa nebo polopouště. Zahrada se snaží přidat i různá zpestření. V areálu Jih jsou nyní výstavy dýní a tropických kudlanek, ve skleníku mají tropické rybky, žabičky a kolekci fotografií masožravých rostlin. Výstava skutečných masožravek začala v sobotu.
… a informace o nich
A co informace o rostlinách? S těmi je to trochu slabší. Kromě ještě nedokončeného areálu Sever mají všechny druhy až na výjimky svou jmenovku, naneštěstí ale obvykle napsanou dost drobným písmem. U zajímavějších rostlin jsou větší cedule s více údaji. Takových šťastlivců je však velmi málo. Například ve Fata Morganě chybějí podrobnější popisky i u části vyloženě dominantních dřevin nebo nápadně pozoruhodných druhů. Z mého pohledu poloprofesionálního popularizátora dopadla nejlépe vinice, kde se leccos dozvíte nejen o odrůdách vína, ale také o historii a současnosti pěstování. Dokonce tam jsou předvedeny a popsány různé způsoby vedení révy na vinicích, což je pro laika docela poučné.
Úplně jsem postrádal informační panely, které by stručně uváděly jednotlivé segmenty expozice. V areálu Jih jsem občas ani nevěděl, kde vlastně jsem. V důležitějších částech byly alespoň pultíky s několika zalaminovanými stránkami vysvětlujících textů, které si mohli návštěvníci prolistovat. Podle mne ale není nad pořádné panely, které jsou standardem na každé dobré výstavě.
Nejde mi o to, abych v botanické zahradě našel ke každému druhu záplavu informací. Pak by pro samé cedule nebyly vidět kytky. Ovšem pražská botanická zatím nabízí zvídavým návštěvníkům poměrně málo faktů o vystavovaných rostlinách. Což je škoda, protože lepší instituci pro propagaci botaniky a vůbec biologie rostlin v Praze nemáme. Osobně si myslím, že zahrada teď investuje hlavně do budování nových expozic. Až budou terénní úpravy a výsadby hotové, zamyslí se doufám zaměstnanci i nad tím, jak návštěvníky příjemně a nenásilně vzdělat.
Pražská botanická zahrada je tedy sympatická a v dohledné době snad zkrásní ještě víc. Nějaká vylepšení by nicméně snesla. Magistrát přišel nedávno na svou vlastní metodu, kterak v Praze všechno zgruntu vylepšit. Zadal audit, který měl hledat možnosti finančních úspor v provozu zahrady. Proti tomu nelze nic moc namítat.
Nápady hloupé, nápady bláznivé
Jenže z auditu vzešlo i doporučení sloučit botanickou zahradu se zoologickou. To je podle mne spolehlivá cesta, jak ji odrovnat. Ředitel zoo pan Fejk je jistě šikovný manažer a zoo pod jeho vedením funguje dobře. Je nasnadě, že by se nejspíš stal ředitelem sloučené organizace. Jenže pokud se nepletu, každý manažer rozvíjí ve firmě to nejperspektivnější, zatímco ostatní se snaží utlumit.
A rostliny nebudou nikdy tak atraktivní jako zvířátka, která mají hebkou srst, vesele si skotačí a jsou i jinak roztomilá, nebo naopak zajímavě bizarní. Spojené zahrady by tedy fungovaly stylem „Už jste viděli naše nová gorilátka, majestátní slony, legrační tučňáky a lachtany, kteří se vesele lachtají ve svém bazénku? Tak si skočte ještě do botanické. Mají tam skleník a pár nějakých záhonů, nebo co."
Mám lepší návrh. Zkusím nadhodit aspoň obrysy. Na pozemcích botanické zahrady, které jsou docela rozlehlé, by mohlo vzniknout „centrum rostlinné biologie". Návštěvníci by se v něm dozvěděli všechno možné o rostlinné říši – o botanice, evoluci, fyziologii. I molekulární biologii by šlo lidsky přiblížit neodborníkům. Centrum by kombinovalo klasické venkovní a skleníkové expozice živých rostlin, zkameněliny a expozici typu vědeckého muzea, kde lze předvádět rovněž různé vědecké pokusy; napadá mě měření fotosyntézy, reakce rostlin na světlo nebo gravitaci a podobně. Přitažlivější způsob prezentace „kytek" už mě nenapadá.
Že je to krásný, leč neuskutečnitelný projekt? Příliš složitý, příliš drahý a málo politicky atraktivní? Při současném obsazení pražské radnice jistě ano. Ale když se některé věci dožaduje dostatečně dlouho dostatečně mnoho lidí, občas dojde na realizaci. Co si o mém vzdušném zámku myslíte vy?
Botanická zahrada Praha
Nádvorní 134, Praha 7 – Troja
otevírací doba tady
venkovní expozice 50 Kč, venkovní expozice + Fata Morgana 120 Kč
Hodnocení (0 až 10 bodů): 5