Minulý týden jsem na blog nic nenapsal. Musel jsem se totiž věnovat jinému literárnímu žánru – psal jsem grant, tedy takový návrh projektu, co bych chtěl zkoumat a kolik na to chci peněz. Když bude návrh připadat grantové agentuře dost dobrý, třeba ty finance i dostanu. Jen bych uvítal, kdyby se různé instituce příští rok domluvily mezi sebou. Mít stejný termín pro odevzdávání daňového přiznání a podávání grantů na Grantovou agenturu ČR, to je smrtící kombinace papírování.
Abych vás odškodnil za svou odmlku, nebudu tentokrát psát o jedné knize, ale hned o devíti. Navážu vlastně na své knižní tipy před Vánoci, jen s tím rozdílem, že bych je sem rád dával pravidelně. Přinejmenším jsem si na ně založil novou rubriku Knižní novinky. Teď jen doufám, že do ní opravdu vydržím psát, zhruba každý měsíc nebo dva.
Bude řeč o knihách, které jsem sice nečetl, ale při prohlížení v knihkupectví na mě udělaly dobrý dojem a doporučuji je vaší pozornosti. Jak moc dobrý můj dojem byl, se pokusím zhruba vyjádřit hvězdičkami od jedné do tří. Jedna hvězdička znamená „zajímavé", dvě hvězdičky „vážně hodně zajímavé" a tři „na hranici geniality". Všechny vyšly v poslední době, některé poprvé, jiné jako dotisky úspěšných titulů.
Začneme přírodními vědami. Z. Pokorný: Zlaté století astronomie (***). Autor je ředitel Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně, tedy popularizátor na plný úvazek. Kniha vznikla podle scénáře k seriálu, který připravil pro Českou televizi. Vypráví o nejdůležitějších astronomických objevech 20. století – a že jich bylo požehnaně. Nejenže se dozvíte, co dnešní astronomie ví o vesmíru, ale také jak se na to přišlo. Nechybí ani příběhy ze života objevitelů, často hodně poutavé až napínavé. Kniha má velký formát, spoustu barevných fotografií a celkově vypadá veeeelmi dobře. Na rozdíl od loni vyšlé encyklopedické bichle Vesmír je tlustá akorát.
M. Bobek, M. Smrček, K. Baalbaki: Odhalení. Trochi jiná reality show (***). Před časem, v době vrcholu popularity šmíráckých šou typu Big Brother, oznámil Český rozhlas ve spolupráci s pražskou zoo, že na internetu spouští reality show z pavilonu goril. Tenkrát jsem měl pocit, že svět se zbláznil už totálně, včetně těch, do nichž bych to nikdy neřekl. Ale ne – rozhlas a zoo jen chytře využili momentální vlnu obliby jednoho vysílacího formátu. Přitom vytvořili zajímavý projekt, jenž je zároveň odborně na úrovni, jak dokazuje kniha. Kromě zpráv z každodenního gorilího života v ní najdete i zasvěcené komentáře ošetřovatelů, zoologů a etologů (odborníků na chování zvířat) a pochopitelně krásné fotografie goril. Přečtěte si, jak moc jsou nám tihle primáti podobní, a v čem se naopak liší.
J. Gribbin: Pátrání po dvojité šroubovici (**). Britský popularizátor vědy popisuje spletitou cestu k poznání mechanizmů dědičnosti. Je to výprava časem, myšlením a laboratořemi biologů od Mendela a Darwina přes klasické genetiky až k základům moderní molekulární biologie. Můžete ji číst dvěma způsoby: jako historii objevování věcí, které se nám dnes zdají samozřejmé (třeba že vlastnosti se dědí pomocí DNA), nebo jako nenásilné seznámení s principy molekulární biologie. Časem ji na blogu zrecenzuji podrobně.
J. Polkinghorne: Kvantová teorie (**). Další útlý svazek z edice Průvodce pro každého, o níž jsem psal nedávno. Že se něco tak spletitého jako kvantová fyzika nedá vysvětlit obyčejným smrtelníkům? Neřekl bych; knížka se snaží přesně o tohle a myslím celkem úspěšně. Autor je odborník z branže, byl mimo jiné profesorem fyziky na univerzitě v Cambridge.
A teď od přírody k historii. M. Barber: Noví rytíři (***). V posledních letech se nemálo chytráků snaží přiživit na popularitě Šifry mistra Leonarda a její příběh „uvádějí na pravou míru", ukazují co je „za ním", případně „co v Šifře nebylo". Kromě nezbytného svatého grálu je oblíbenou rekvizitou také tajemstvím obestřený rytířský řád templářů, o kterých je v prodeji hned několik publikací. Většinou jde o dobře namíchanou směs faktů, dohadů, legend a naprostých hovadin. Proto potěší, že se na téma templářů objevila i seriózní studie. Napsal ji britský historik a mapuje dějiny řádu od začátku až k hořkému konci. A zdálo se mi, že realita není v případě templářů o nic nudnější než ty nejfantastičtější výmysly.
M. Beranová: Slované (**). Naše archeoložka popisuje historii Slovanů od počátků kdesi ve stepích východní Evropy až do 12. století, kdy se slovanské státy etablovaly jako hráči, s nimiž se v evropském dění musí počítat. Nevšímá si jen politiky, ale také kultury, původního slovanského náboženství a každodenního života. Výsledný obraz Slovanů je díky tomuto přístupu skvěle plastický.
R. Whymant: Stalinův špion (*). Novinář Whymant zde vykresluje osudy jednoho z největších vyzvědačských es 20. století, Richarda Sorgeho. Podle předmluvy strávil dvacet let pátráním, aby oddělil pravdu o tomto pozoruhodném muži od fikce. Němec Sorge, vystupující jako nacistický novinář, provozoval v letech 1933 – 1941 v Japonsku špionáž pro Rusko. A pak že globalizace je fenomén až naší doby!
J. Wiener: Bojovník. Vždy proti proudu (*). Memoáry normálně nečtu. Jako informační zdroj jsou zhusta k ničemu, protože autoři se v nich obvykle snaží vypadat líp, než by odpovídalo skutečnosti. V případě autobiografické knížečky Bojovník ale možná udělám výjimku. Wiener byl za války letcem u československé jednotky v Anglii, to ovšem zdaleka nebyla jediná dobrodružná až nebezpečná kapitola jeho života. Kniha působí jako historie minulého století soustředěná do jediného lidského osudu.
Na závěr slibovaný bonus. A. Ježková: Praha babka měst (***). Příjemná, graficky krásně vyvedená knížka o historii starobylých pražských čtvrtí od raného středověku. Kromě velkých událostí si všímá i „drobné" historie – šlechtických rodů, řeholních řádů, domovních znamení, různých zajímavých příběhů, pověstí. Na stránkách doslova ožívá dávno zapomenutý ruch města. Navíc vynikající zdroj informací typu 3!
Jestli jste některou z knih četli nebo máte další zajímavé tipy, podělte se o zkušenosti v diskuzi. Díky.