Tak to bylo opravdu jednoduché. Jistě jste poznali, jak jsem své doporučení zašifroval: nahradil jsem každé písmeno písmenem následujícím v abecedě hned za ním. Správná šifra ovšem musí být dostatečně složitá, aby sdělení nedokázal rozluštit kdekdo, ale výhradně adresát, který zná návod k dešifrování – klíč. O užitečnosti šifer pro předávání tajných informací není třeba se rozepisovat, stejně jako o touze mnoha politiků a vojáků číst zprávy určené jiným. Proto už od starověku zuří tichý boj mezi kryptografy, vymýšlejícími stále dokonalejší šifry, a kryptoanalytiky, usilujícími o jejich rozluštění bez znalosti klíče. Této válce mozků se věnuje Kniha kódů a šifer od Simona Singha.
Vyšla v edici Aliter, vydávané společně nakladatelstvími Dokořán a Argo. Tato edice populárněvědecké literatury je vůbec nápadná zvýšeným výskytem zajímavých titulů, hlavně překladů, a doporučuji ji vaší pozornosti. Kniha má slušivou obálku, kvalitní papír a především je dobře přeložená. České vydání doplňuje i krátký úvod našeho kryptologa Vlastimila Klímy.
Simon Singh vystudoval fyziku a několik let v tomto oboru pracoval, později se ale stal redaktorem naučných pořadů v BBC. Ve své knize popisuje historii utajené komunikace od starověku až po současné pokročilé technologie, jako je kryptografie s veřejným klíčem, využívaná i na internetu, a kvantové šifrování, které se možná rozšíří v nedaleké budoucnosti. Pro zpestření zařadil autor i kapitolu o luštění starých písem, hlavně lineárního písma B. To se používalo na Krétě od 15. století př. n. l., představuje první písemný záznam řečtiny a jeho rozluštění bylo zcela mimořádným intelektuálním výkonem.
Jak vidíte, téma knihy je samo o sobě velmi atraktivní. Ale i zajímavé téma lze zpracovat mizerně. To naštěstí není Singhův případ. Píše velmi čtivým stylem a šikovně kombinuje zajímavé, někdy i napínavé příběhy z dějin s vysvětlováním matematických postupů vytváření a luštění šifer. U složitých šifer se místo zdlouhavých matematických rozborů spíše snaží přiblížit principy pomocí jednodušších příkladů a nápaditých metafor, takže čtenáře nenudí. Jeho výklad je nicméně dostatečně podrobný, člověk tedy získá příjemný pocit, že něco opravdu pochopil. Autor evidentně během psaní knihy pečlivě prostudoval danou problematiku a navíc ještě podnikl vlastní pátrání, které vyneslo na světlo překvapivé, dlouho utajované skutečnosti – například o britských vládních výzkumech v druhé polovině dvacátého století (nebudu vám kazit překvapení, přečtěte si kapitolu 6). Investigativního žurnalistu nezapře Singh ani tehdy, když rozebírá možnosti a úskalí šifrované komunikace po internetu v dnešní době.
V každé kapitole si přijdou na své milovníci historie, matematiky i luštění rébusů. Přiblížím to alespoň na jednom příkladu. Všeobecně se ví, že Němci používali za druhé světové války šifru Enigma a že Britům se ji podařilo rozlousknout, což jim ve válce výrazně pomohlo. Tohle nám autor samozřejmě detailně vylíčí, včetně celkem známé historie tajného střediska Bletchley Park, tehdejšího sídla britských kryptoanalytiků. Navíc ale popíše, jak vlastně vypadal a fungoval šifrovací přístroj Enigma a rámcově objasní i matematické metody vyvinuté pro luštění německých zpráv. A navrch přidá řadu méně známých faktů, například že prvních úspěchů při dešifrování Enigmy dosáhla těsně před válkou polská tajná služba, jejíž poznatky pak Britové využili. Nebo že v Bletchley Park postavili pro urychlení nezbytných výpočtů první opravdový počítač na světě, jenže ho utajili tak pečlivě, že prvenství je vždy připisováno Američanům a jejich ENIACu.
Takhle podle mne mají vypadat popularizační knihy. Singh píše o svém tématu do hloubky, v širších souvislostech a z různých úhlů pohledu. Přitom vlastně vypráví poutavé příběhy, text knihy má tedy spád a udrží si čtenářovu pozornost.
Myslím, že Kniha kódů a šifer je čtení opravdu pro každého. Když ji neseženete, alespoň si ji půjčte. Nebo si počkejte na Singhovu další knihu, která je o velkém třesku a v Česku by měla vyjít napřesrok. Uvidíme, jestli umí stále psát tak dobře.
Kniha kódů a šifer
autor: Simon Singh
vydavatel: Dokořán/Argo
rok vydání: 2003, dotisk 1. pololetí 2006
382 stran
Hodnocení (0 až 10 bodů): 9 (desítku si nechávám do rezervy)