U knih o historii je někdy těžké poznat, která je zamýšlena jako čistě odborná studie, a která má sloužit popularizaci. Mnoho knih se totiž pohybuje někde mezi těmito dvěma extrémními polohami. V případě Českých zemí v evropských dějinách nám může jako vodítko posloužit charakteristika z internetových stránek nakladatelství Paseka. Ta o publikaci říká: „Je určena nejen studentům středních škol, ale i vysokých škol společenskovědního zaměření. Posloužit by rovněž měla jako pracovní pomůcka učitelům dějepisu na všech stupních škol a v neposlední řadě všem, kdo nejsou v daném oboru profesionály, avšak hledají poučení, doplnění vědomostí a orientaci v problémech současnosti." I Erik Tabery v Respektu tvrdí, že „…jde vlastně o publikaci pro čtenáře každého věku, kteří se nezabývají historií jako hlavním oborem svého života." Má proto smysl se ptát, jestli je dílo sepsáno dostatečně popularizačním stylem, přístupným pro širší veřejnost.
Můj první dojem při listování byl pocit déjà vu. Jak víme z populární filmové trilogie, déjà vu není nic jiného, než chyba v Matrixu. U Českých zemí v evropských dějinách se programátor našeho Matrixu spletl o nějakých dvacet let a přisoudil jim formát, který měly mé učebnice dějepisu na gymnáziu. Hutný text se spoustou jmen a letopočtů a na každé stránce tak pět tučně zvýrazněných pojmů. Přesný opak čtivých popularizačních knih o historii. Bylo by ovšem ode mě laciné a nefér, kdybych se s knihou vypořádal takhle snadno. Proto jsem si koupil a přečetl první díl (od začátku rozpadu římské říše do roku 1492, napsaný Gabrielou V. Šarochovou), abych se mohl vyjádřit kvalifikovaněji. Ostatní díly vypadají podobně, takže mé postřehy je snad možné vztáhnout na celou sérii.
Nejdřív k obsahu. Název knihy je vlastně trochu zavádějící. Jde ve skutečnosti o dějiny Evropy s poněkud zesíleným důrazem na české události. Což je ovšem dobře, protože to pomáhá zbořit stále přežívající mýty, že jsme snad už od prvních Přemyslovců bývali pupkem světa. Zasazení do širokých evropských souvislostí je vynikající způsob, jak posoudit opravdovou důležitost Čech a Moravy v různých obdobích historie kontinentu. Kniha se zabývá téměř výhradně politickými a církevními dějinami, přičemž se nevyhýbá ani nepříjemným věcem, například protižidovským pogromům ve středověkých Čechách. Spíše doplňkově jsou zmiňována jiná témata – umění, architektura, ekonomika nebo technologický vývoj. To je poněkud škoda, protože dějiny nejsou jen velká politika; právě informace o kultuře a každodenním životě pomáhají lépe pochopit „ducha doby". Chápu ale, že při takovém tematickém rozšíření by celý projekt nabobtnal do přílišných rozměrů. Fakta jsou sepsána velmi pečlivě, evidentně se snahou zachovat maximální objektivitu a hlavně nepodlehnout nějakým národněobrozeneckým předsudkům z devatenáctého století.
Grafickému zpracování a redakční úpravě není téměř co vytknout. Kniha vypadá velmi reprezentativně, má hezkou vazbu i kvalitní papír.V textu najdete černobílé fotografie, většinou zajímavých dobových staveb, obrazů nebo knižních ilustrací. Je tu i barevná mapová příloha. Vzhledem k rozsahu pojednávaného období mohlo být snad map poněkud více, případně mohly být nějaké přímo v textu. Překlepů a gramatických chyb je naprosté minimum; to by mělo být normální, ale u mnoha publikací bohužel není. Jediný problém jsou rejstříky. Je zde rejstřík jmenný a místní, ale věcný chybí, ačkoli bych ho ocenil – nepříliš známých pojmů je v knize až dost.
Kniha má tedy vysokou informační hodnotu. Zbývá vyřešit, pro koho je vhodná. A tady už záleží také na stylu. Ten je zcela úsporný, skoro bez jediné nadbytečné věty, vše je podřízeno záměru přesně podat fakta. Jako kdybyste vzali vzletné vyprávění Toulek českou minulostí, stlačili ho v lisu a pak ještě přejeli parním válcem. Nakladatelství tvrdí, že České země v evropských dějinách jsou vhodné pro všechny od laiků po vysokoškolské studenty, jak jsem citoval na začátku. Co z toho je tedy pravda? Je to dobrá vysokoškolská učebnice? Nemohu přesně posoudit, historii jsem nestudoval. Pokud mohu odvodit podle rozsahu a podrobnosti učebnic na přírodovědecké fakultě, je to zřejmě dobrá kniha pro obecnější přednášky z evropské či české historie, například v bakalářském studiu.
Středoškolská učebnice? Chtít po středoškolácích učit se z tohohle by bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod, konkrétně s ustanovením, že nikdo nesmí být podroben krutému zacházení. Málo platné, učebnice pro střední školy by měly být psány tak, aby vzbudily aspoň trochu zájmu i ve studentech, kteří daný předmět zrovna nemilují. Prostě tak, aby dějepis zaujal i Adama Obra, kolegu bloggera. Navíc je podle mne optimální učit podle hesla „málo, ale pořádně" (to cituji humoristu a profesora Jaroslava Žáka, tuším z doslovu k Cestě do hlubin študákovy duše). České země v evropských dějinách jsou napsány sice pořádně, ovšem na střední školu je tam toho moc. Vynikající však budou jako referenční příručka pro učitele dějepisu, a také pro studenty. Potřebuješ napsat referát o Karlu Velikém nebo chceš vědět víc o prvních Přemyslovcích? Tady máš a počti si. Všechny čtyři díly by tedy neměly chybět ve školních knihovnách.
A co veřejnost se zájmem o historii? Tady záleží na osobním vkusu. Pokud toužíte v první řadě po vědomostech a nevadí vám jejich velmi hutné podání, nebo chcete mít doma přehlednou historickou práci o českých a evropských dějinách, pak je tahle napsaná přímo pro vás. Rozhodně bych ale toto dílo neoznačil za popularizační, alespoň ne ve smyslu, jak pojem chápu já. Můj názor na dobrou popularizační literaturu o čemkoli je, že musí být odborně přesná a zároveň čtivě napsaná. Jestliže si tedy spíš rádi občas přečtete o zajímavé historické události nebo období, poohlédněte se v knihkupectví po něčem jiném.
Odpověď na otázku v titulku – dobrá, nebo špatná publikace – tedy zní: jak pro koho.
České země v evropských dějinách. Díl první, do roku 1492.
autor: Gabriela V. Šarochová
vydavatel: Paseka
rok vydání: 2006
390 stran
Hodnocení (0 až 10 bodů): 5
(Ve svém hodnocení se vždycky snažím posoudit odborné i popularizační kvality knihy; tentokrát těch 5 bodů chápejte jako průměr z 8 za informační hodnotu a 2 za popularizaci.)