Reklama
 
Blog | Jan Kolář

Vědní politika ČR: přímou cestou k mezinárodní blamáži

V českém výzkumu to vře. Včera se na Palachově náměstí v Praze konala snad vůbec první demonstrace vědců v české historii. Její organizátoři pozvali i mně, abych k současnému dění něco řekl. Dobré dva týdny jsem přemýšlel, jak vysvětlit veřejnosti, že situace je vážná. Pro ty z vás, kdo včera na demonstraci nebyli, jsem dal dohromady „přepis" svého povídání.

 

Ptáte se, proč jsem na blog už tak dlouho nic nenapsal? Důvodů je víc. Jeden z nich je, že na mě padla depka. Kdybyste psali o popularizaci vědy a přitom se museli dívat, jak vláda vaší země vědu plíživě zabíjí, padla by na vás taky.

 

Dobře schovaný kormidelník

Reklama

Český výzkum donedávna připomínal loď plující plnou parou za úspěchem. Ovšem letos se loď zmateně potácí ve vlnách a hrozí, že narazí na útes nebo uvízne na mělčině. Posádka je přesvědčená, že kormidelník řídí loď špatně. Není ale jasné, jestli je neschopný, nebo to dělá ze zlého úmyslu.

Kormidelníkem je Rada pro výzkum, vývoj a inovace, poradní orgán jmenovaný vládou ČR. Na rozdíl od vlády není rada pod žádnou veřejnou kontrolou. Přesto jde de facto o zamaskované ministerstvo pro vědu. Při rozhodování o vědní politice a rozpočtu se vláda totiž řídí doporučeními rady.

Otázkou pro investigativní novináře (pokud v Česku nějací zbyli!) je, zda rada zpracovává svá doporučení nezávisle, nebo na něčí politickou objednávku. Já přesné informace nemám. Podle názorů zasvěcenějších lidí se ale zdá, že úřad funguje podobně „průhledně" jako kancelář sira Humphreyho z televizního seriálu Jistě, pane ministře.

 

Jde o víc než jen o peníze

Letošní spory nastartovala metodika hodnocení vědy, vypracovaná radou. Podle metodiky by se měla od příštího roku rozdělovat část státních financí do výzkumu. Nic proti hodnocení vědeckých výsledků – pokud se posuzují podle příčetného systému. Bohužel navrhovaný systém považuje hodně odborníků za paskvil. Na tohle téma bylo od června potištěno mnoho novinového papíru a nablogováno mnoho kilobajtů.

Metodika hodnocení je jen špička ledovce. Jádrem problému je, že politici svými zásahy poškozují výzkum v Česku. Více k celé kauze najdete na oficiálních stránkách Akademie věd. Informace (srozumitelnější a přehlednější) jsou i na webu dobrovolníků z fóra „Věda žije!"

 

Budou zase Češi vypadat před světem jako banda idiotů?

Fórum „Věda žije!" také pořádalo včerejší demonstraci. Když jsem uvažoval, o čem mluvit, brzy mi došlo, že veřejnost potřebuje vysvětlit širší okolnosti, ne technické detaily přepočítávání článků a patentů na dotace. Snad jsem trochu přispěl k tomu, aby lidé pochopili, co všechno je ve hře. Teď už tedy psaná verze mého proslovu – tak, jak si ho pamatuji:

——-

Dobrý den,

věda mě vždycky bavila. V posledních letech mě baví i její popularizace, protože rád vyprávím lidem, co zajímavého vědci objevili. Jenže teď jsem ze stavu české vědy smutný. Nebo spíš naštvaný. A vy byste měli být taky naštvaní. I vy, kteří třeba ve vědě vůbec nepracujete.

Proč byste měli být naštvaní? Protože někteří politici a nikým nezvolení lobbisté právě teď usilovně pracují na tom, aby z nás všech udělali idioty. Aby naši zemi ztrapnili před celým světem.

Hned vysvětlím, co tím myslím. Už tady zazněla spousta věcných argumentů a informací o hodnocení vědy a financování výzkumu. Nebudu je znova opakovat. Spíš se pokusím vám přiblížit situaci pomocí jednoho zvířecího přirovnání.

Představte si člověka, který si koupí hříbě, investuje spoustu peněz do jeho tréninku a v momentě, kdy se z hříběte konečně stane dospělý kůň, který začne vyhrávat své první dostihy, pošle toho koně na jatka. Kde ho rozemelou do salámu. Takhle by se pochopitelně choval jen naprostý blázen. Jenže přesně takhle se dnes chovají lidé, kteří rozhodují o budoucnosti české vědy!

Přirovnání přesně sedí. V Akademii věd pracuju asi patnáct let. Takže vím, že devadesátá léta nebyla nijak růžová. Peněz na výzkum bylo málo. Ale situace se postupně zlepšovala. Dnes už všechny ty investice přinášejí výsledky. Přibývá schopných vědců. Ti dobří jsou čím dál lepší. A váží si jich i jejich zahraniční kolegové – špičkoví světoví vědci.

To jsou dobré zprávy. Naše věda je na nejlepší cestě k úspěchu; vyhrává stále víc svých pomyslných dostihů. Na což můžeme být jako Češi právem hrdí.

Ale teď se zdá, že všechno úsilí a vynaložené peníze budou úplně k ničemu. Letos přišel šok. Vláda se rozhodla reformovat financování výzkumu. Dobře – na to má právo. Ovšem její takzvaná reforma je natolik zpackaná, že pokud by se doopravdy uskutečnila, bude to znamenat konec kvalitní vědy v Česku!

Ne že by tady věda úplně zanikla. Do salámu ji nerozemelou – jen ji zmrzačí. Takže se bude zchromlá belhat po louce a na ty velké světové „dostihy" bude jen smutně koukat zdálky. Chcete, aby takhle skončila česká věda?

Možná si myslíte, že přeháním. Vždyť teď se má jen snižovat rozpočet Akademie věd. Jasně – Akademie půjde na odstřel jako první. Ale já se hodně bojím – a dost lidí má stejný názor – že hned potom přijde na řadu likvidace výzkumu na vysokých školách.

Uvědomte si jedno: vysoká škola bez pořádného výzkumu jen jenom parodie na vysokou školu! Tak můžou dopadnout školy, kde spousta lidí studuje proto, aby pak díky solidnímu vzdělání dostali zajímavou a slušně placenou práci. Chcete nechat věci dojít až takhle daleko?

Ani já si to nepřeju. A už vůbec si nepřeju, aby se o nás ve světě povídalo: „Víte, ty Češi, to jsou vážně divný lidi. Pivo možná vařej dobrý. Ale představte si – dokázali zlikvidovat vlastní vědu zrovna ve chvíli, kdy se konečně začínala dostávat na světovou úroveň."

Naštěstí to tak dopadnout nemusí. K tomu je ale potřeba, abychom se my všichni spojili a společně, hodně nahlas a hodně důrazně řekli našim politikům, že tohle nechceme!

Proto prosím podporujte fórum „Věda žije!" Díky.

——-

Tolik tedy moje řeč. Možná poněkud plamenná, ale zaplněné náměstí není literární kavárna, kde se můžete dlouhé hodiny věcně přít. Chcete-li o situaci v české vědě zjistit víc faktů, projděte si třeba weby, na které odkazuji výše.

Text dnešního blogu klidně šiřte dál. Čím víc lidí bude v obraze, tím větší jsou šance na změnu k lepšímu.

Důležité upozornění: Tento článek vyjadřuje výhradně osobní názory autora, nikoliv stanoviska jeho zaměstnavatele či jiných právnických osob, organizací a podobně, s nimiž by mohl být autor jakkoliv spojován.