Reklama
 
Blog | Jan Kolář

Sedmero knih, které jsem si přál k Vánocům…

...ale nedostal jsem je. Hlavně proto, že je zatím nikdo nenapsal, aspoň co já vím. Pokud tedy máte literární ambice a příslušnou kvalifikaci, případně někoho takového znáte, dávám do placu pár nápadů na zajímavé knížky. Jak je u mě zvykem, budou to populárněvědecká témata - hodně přírody, trochu historie a jeden bonus. Vsadím se, že o většině z nich byste si také rádi přečetli. Dnes si dáme první část.

Občas marně hledám v knihkupectvích publikaci, o níž jsem přesvědčený, že by měla existovat – vždyť tohle by přece zajímalo spoustu lidí! Nebo si říkám, že kdybych byl expert v daném oboru, určitě bych chtěl napsat to či ono. Dokonce mám někdy celkem přesnou představu, jak by taková knížka měla vypadat. Z mých nápadů jsem vybral sedm podle mě nejpoužitelnějších. Sedmička je šťastné číslo, možná tedy můj dnešní blog někoho přiměje ke zpracování nějakého z témat. Jen pak nezapomeňte uvést v poděkování, kdo vás inspiroval k napsání bestselleru, ano?

1) Průvodce po paleontologických lokalitách Česka. Než tam postavili před pár lety luxusní byty, měl jsem nejbližší naleziště zkamenělin asi půl kilometru od domova. Nebylo tam nic exkluzivního, ale desetiletého kluka dokážou zaujmout i zuhelnatělé úlomky kapradin. Po kratších flirtech s paleontologií a geologií jsem nakonec zakotvil v biologii, ale zájem o zkameněliny mi zůstal. Když na svých toulkách po Česku zavítám na paleontologickou lokalitu, pokaždé se trochu pohrabu v suti. Jak jsem si všiml, je takových příležitostných hledačů docela dost.

Proto by si zasloužili knižního průvodce. Začínal by vysvětlením, jak a co hledat a také, kde se hledat může a kde je to naopak zakázáno (to je velmi důležité – bylo by hezké vydat knihu pro zodpovědné amatérské zájemce, ne pro lidi, kteří si udělali živnost z rabování unikátních nalezišť). Následoval by popis důležitých lokalit, nejlépe uspořádaný podle regionů. U každé lokality by byl komentář o druzích, které se na ní vyskytují. Pochopitelně bohatě doplněný fotografiemi nebo kresbami, aby šlo nálezy aspoň rámcově určit. Pro smolaře, kteří jako já málokdy najdou něco pořádného, bych se přimlouval i za seznam muzeí, kde mohou zájemci vidět nejlepší kousky z jednotlivých míst.

Reklama

2) Průvodce mikrosvětem. Vezměte trochu vody z rybníka. Kápněte ji na podložní sklíčko. Přikryjte krycím sklíčkem. Vložte do mikroskopu. Dívejte se a žasněte. Při pořádném zvětšení se dokonce i nevábný zelenohnědý sajrajt promění v nádhernou botanicko-zoologickou zahradu. Svět pod mikroskopem je úchvatný a je s podivem, že jeho amatérských obdivovatelů není nijak mnoho. Na rozdíl od amatérských astronomů, kterých jsou zástupy a několik světových firem se specializuje na výrobu dalekohledů pro ně. Firmy vyrábějící mikroskopy očividně zanedbávají potenciálně zajímavý trh. Přitom by stačilo nabídnout několik levných modelů a vzbudit zájem veřejnosti. Čímž je jasné, kde hledat sponzory, pokud se rozhodnete popularizovat svět drobných potvůrek.

První díl bych omezil na sladkovodní řasy a prvoky, protože jsou atraktivní a snadno se pozorují. Ovšem pozor! Neměl by vzniknout další objemný a nepřehledný tématický atlas; to je typ knihy, které často vycházejí u REBO Productions i jinde o všem od plemen psů po značky vína. Představuji si spíš kombinaci atlasu s atraktivními fotografiemi a rozumně zjednodušeného určovacího klíče, aby se každý mohl dopátrat, na co se právě dívá. Samozřejmostí by byl metodický úvod o zacházení s mikroskopem a přípravě preparátů (pochopitelně v podmínkách běžného obýváku či chaty). Podle zájmu čtenářů by mohly následovat další publikace: S mikroskopem k moři, Jak vypadají rostliny zevnitř…

3) Evoluce organizmů. Učili jste se o evoluci života na Zemi před více než deseti lety? Pak můžete klidně zapomenout, co vám ve škole říkali. Moderní molekulární biologie umožnila porovnávat dědičnou informaci organizmů a z její podobnosti spolehlivěji rekonstruovat spletité cesty evoluce. Biologové museli kvůli tomu pohřbít nejednu donedávna uznávanou hypotézu, ale odměnou jim je mnohem plastičtější představa o vývoji života. Ta se bude ještě dlouho měnit a doplňovat, jak budou přibývat nová data. Nicméně někdo z našich evolučních biologů by mohl už teď shrnout pro širší veřejnost, kam se vědci zatím dostali. Tuším, že to byl Jan Zrzavý, kdo před pár roky napsal Evoluci živočichů. To je však podrobná učebnice; na popularizační knížku stále čekáme.

4) Theofrastovy botanické spisy. Theofrastos byl řecký filozof a přírodovědec, pokračovatel samotného Aristotela. Ve svých spisech se zabýval mnoha obory od meteorologie až k psychologii. Do dějin se zapsal hlavně jako zakladatel botaniky. Jeho dva obsáhlé spisy o rostlinách jsou plné zajímavých informací, dokládajících, jak bystří pozorovatelé přírody byli antičtí Řekové. Já jsem se s Theofrastem seznámil, když jsem hledal podklady pro svou knížku Biologické hodiny rostlin. Bohužel jsem vypátral jen francouzský překlad. Francouzsky neumím ani pozdravit, takže jsem musel poprosit o pomoc jazykově zdatnějšího kolegu.

Společně jsme z Theofrasta přeložili alespoň tu kratičkou pasáž, která je nejstarším dochovaným záznamem o denních pohybech rostlin: „Roste zde také strom s mnoha lístky, jako má růže; tyto se zavírají v noci a rozevírají s východem slunce a v poledne jsou zcela rozevřeny, ale odpoledne se opět postupně sklápějí k sobě a v noci jsou zavřeny; domorodci říkají, že spí." Theofrastos tu cituje zprávu mořeplavce Androsthéna o vegetaci dnešního Bahrajnu. Řekněte sami: nedýchá na vás romantika dávných časů a exotických krajů? Na mě ano. A lituji, že si dvě zásadní díla „otce botaniky" nemohu přečíst česky.

K jejich překladu se dá přistoupit dvěma způsoby. První je pořídit pečlivý překlad řeckých originálů a doplnit ho rozsáhlými jazykovědnými a botanickými poznámkami. To je téma pro tým lingvistů, historiků a přírodovědců; na projekt by zřejmě šel získat regulérní výzkumný grant. Druhá možnost je, že dalším produktem takového snažení by bylo popularizační vydání. V něm by šlo případně vynechat nudnější části textu a naopak podrobně okomentovat ty zajímavější. A přidat ilustrační fotografie, které by čtenáře přenesly do místa a času Theofrastova života – takže středomořská květena, antické umění, archeologické nálezy.

Příště vám představím další tři nápady a navrch bonus, který by možná ocenili vaši příbuzní a známí v důchodovém věku. Protože pro děti píše spousta autorů, ale kdo píše pro seniory? A napište do diskuze, o čem dalším byste si chtěli číst vy.

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama