Mou první probírku knihkupectvím si na blogu Respektu přečetlo nějakých čtyři sta lidí, což je na zdejší poměry solidní zájem. Děkuji za něj a doufám, že při nakupování dárků na poslední chvíli vám pomůže i tohle druhé pokračování. Opět jsem zkusil vybrat nějaké lepší popularizační knihy o přírodních vědách a historii. Řídil jsem se prvním dojmem během listování v obchodě, ten však bývá správný. Všechny knížky vyšly letos, velká část jsou horké novinky posledních týdnů.
T. C. Tricas a kol.: Žraloci a rejnoci. Graficky velmi pěkná kniha se spoustou fotografií, na kvalitním papíře – všechny atributy dobrého dárku. Pokud jde o obsah, tváří se jako průvodce pro potápěče, což také částečně je. Ale jen asi z poloviny – jinak obsahuje mnoho zajímavých informací o žralocích a rejnocích, jež si s chutí přečtou i lidé, kteří se o příští dovolené nepojedou potápět do Pacifiku, ba dokonce ani do Chorvatska. Nejprve se v obecných kapitolách dozvíte leccos o stavbě těla, fyziologii, chování i ochraně těchto zajímavých zvířat, pak následuje přehled druhů s fotografiemi a stručnými popisy. Rekreační potápěči ocení hlavně kapitoly o tom, jak žraloky a rejnoky bezpečně pozorovat, a u jednotlivých druhů pak údaje o oblastech výskytu a rady pro pozorování. Odborně je kniha zdá se na dobré úrovni a text je objektivní, bez sklonů k senzačnímu přehánění, což je jinak u psaní o žralocích častý zlozvyk.
Václav Cílek: Tsunami je stále s námi. Geolog Václav Cílek se v posledních letech hodně zabývá klimatem a jeho změnami. Je to přemýšlivý člověk s často originálními názory, který navíc umí poutavě přednášet – byl jsem na pár jeho přednáškách na pražské přírodovědecké fakultě a sál byl pokaždé narvaný málem až ke stropu. Jeho kniha bude předpokládám podobně zajímavá. Tvoří ji eseje o klimatu a jeho změnách v historii i v současnosti, o přírodních katastrofách a reakcích lidí na ně a také o našem vztahu ke krajině. Všechno tedy témata až nebezpečně aktuální. Úvahy doplňují i zajímavé fotografie a ilustrace.
Lawrence M. Krauss: Proměny vesmíru. Povídání amerického teoretického fyzika o vývoji vesmíru od velkého třesku přes evoluci života na Zemi až do vzdálené budoucnosti. Vše podáno netradiční formou, jakoby z pohledu osudů jednoho atomu kyslíku. Při čtení je nutné přece jen trochu namáhat mozkové závity, neměl jsem ale problém se do textu začíst. V překladu mě zaskočilo slovo kyanobakterie (v češtině takový termín neexistuje; správně se jim říká sinice a znáte je z každého obyčejného rybníku) – doufám, že podobných kiksů tam nebude více.
Teď něco z historie. Začneme zase reprezentativním kouskem pod stromeček. Michael Paterson: Churchill – fotobiografie. Vojenský historik sestavil Churchillův „fotografický životopis". Každá politikova životní etapa je uvedena krátkou kapitolkou, za níž následují fotografie s vysvětlujícím komentářem. Značná část snímků je málo známých nebo dosud nezveřejněných. Kniha je vyvedena na kvalitním papíře a s přiměřeně důstojnou grafickou úpravou.
Mytologie. Ilustrovaný průvodce světovými mýty a legendami. Velkoformátová, objemná, celobarevná, patřičně drahá kniha (viděl jsem ji za baťovských 999,- korun). Za ty peníze však myslím stojí. Nejenže je hezká, ale je i nabitá informacemi o mýtech velkých i malých národů všech kontinentů. Ukazuje také, jak byla mytologie různých etnik ovlivněna přírodními podmínkami na jejich území a jak na druhou stranu mýty spoluurčovaly společenský život a dějiny různých civilizací. Konzultanty překladu do češtiny byli odborníci z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a z Náprstkova muzea, takže v textu snad nebudou zásadní nepřesnosti. V novinkách jsem viděl ještě podobný titul „Mytologie. Mýty, pověsti a legendy", který se mi ovšem líbil o něco méně.
John Lewis Gaddis: Studená válka. Historie studené války sepsaná americkým profesorem na Yaleově univerzitě, specialistou na toto období. Pohled člověka ze druhé strany bývalé železné opony by pro nás v Česku mohl být zajímavý. Nebojte, historik z povolání se držel a nenapsal o čtyřech desetiletích dějin tisícistránkovou bichli; rozsah je sympaticky uměřený.
Julian Jackson: Pád Francie. Další profesionální dějepisec, tentokrát z Británie, zde zkoumá průběh, příčiny a důsledky porážky Francie nacistickým Německem v roce 1940. Proč vlastně mocná Francie padla během pár týdnů? Jaký podíl na tom měly Guderianovy tanky a jaký chyby na francouzské straně? Zatím nevím, každopádně jsem zakoupil a po přečtení zrecenzuji.
Ještě tři tituly, které vyšly už dříve a letos se objevily jejich dotisky nebo nová vydání. Keith Devlin: Jazyk matematiky. Dotisk českého vydání z roku 2003. Matematik Devlin se snaží v této knize seznámit laiky s důležitými oblastmi matematického výzkumu v minulosti i dnes. Během čtení určitě budete muset přemýšlet, ale nepotřebujete znát žádnou vyšší matematiku, spíš jen tu základní, na kterou si ještě vzpomenete ze střední školy. Od tohoto autora jsem četl knížku Problémy pro třetí tisíciletí (o největších výzvách současné matematiky). Napsaná byla velmi lidsky, takže popularizovat nejabstraktnější vědu ze všech Devlin umí.
Jiří Suk: Labyrintem revoluce. První vydání také v roce 2003. Podrobná analýza politických změn v Československu od revoluce v listopadu 1989 do prvních svobodných voleb v červnu 1990. Popisuje převážně postoje, úmysly a jednání vrcholných politiků téhle dynamické doby, kdy nikdo z nich (ani z nás) nevěděl, jak se situace změní do zítřka. Napsáno faktograficky přesně (s mnoha citacemi archivních dokumentů) a přitom celkem čtivě. Nemálo detailů ze zákulisí tehdejší vysoké hry disidentů proti komunistům mě překvapilo. Sukova studie získala hlavní cenu Magnesia Litera 2004, Kniha roku. A Litery se nerozdávají pro nic za nic!
Vojtěch Zamarovský: Za tajemstvím říše Chetitů. Tuhle knihu jsem četl asi ve dvanácti letech a už tehdy nebyla žádnou novinkou (první vydání 1963). Je ovšem velmi dobrá. Kdyby to byla písnička, patřila by do kategorie „oldies but goldies". Věnuje se objevování dávné říše Chetitů, rozkládající se na území dnešního Turecka. Dnes jsou Chetité dávno zapomenutý národ, ale v dobách své slávy dokázali být rovnocennými protihráči samotného Egypta. Pro nás jsou zajímaví i z jiného důvodu – jejich písmo rozluštil počátkem dvacátého století náš vědec Bedřich Hrozný. I tom kniha zajímavě vypráví. Letošní vydání je vylepšeno větším množstvím černobílých i barevných obrázků. Jen škoda, že jsem při namátkovém listování objevil hned několik překlepů.
Přeji vám a vašim blízkým inspirativní čtení pod stromečkem. A pokud už budete o Vánocích unaveni z písmenek, můžete se pro změnu podívat na pohyblivé obrázky. Třeba tyhle.
P. S. Abyste neřekli, že pořád jenom hodnotím cizí knihy a sám nic nenapíšu, nemohu vám zatajit vlastní výtvor. Jmenuje se Biologické hodiny rostlin. Jak se rostliny orientují v čase během dne a roku. Knížka popisuje, jak rostliny měří čas, jak se na to přišlo, a k čemu to těm kytkám vlastně je. Snažil jsem se ji napsat srozumitelnou i pro naprosté nebiology. Jestli se mi povedla, musíte zhodnotit vy sami. Právě vychází u nakladatelství Academia v edici Průhledy, která má za cíl seznamovat veřejnost s aktuálními vědeckými tématy. Do prodeje by prý měla přijít v nejbližších dnech.