Reklama
 
Blog | Jan Kolář

Předvánoční tipy pro knižní fajnšmekry

Pohled na kalendář mi důrazně říká, že je nejvyšší čas kupovat vánoční dárky. A také se s vámi podělit o pár tipů na zajímavou populárně-naučnou literaturu pod stromeček. Jako obvykle nebudou moje knižní tipy žádná vznešená nuda, ale výběr toho lepšího, co přemýšliví autoři vytvořili pro stejně přemýšlivé čtenáře. Dnes se budeme toulat českou, evropskou i jinou minulostí, zkusíme bezbolestně porozumět fyzice a obvyklý bonus je tentokrát zase jednou určen dětem. A můžete si zahlasovat ve třetím kole Knihoautomatu, abych měl i v příštím roce o čem psát.

 

Jako vždy jsou mé knižní tipy výsledkem okounění a listování novinkami v knihkupectvích. Můj první dojem z knihy naznačují hvězdičky od jedné do tří – čím víc, tím líp. Snažil jsem se vybírat knihy ze všech oborů, ale opravdu kvalitní se letos před Vánoci urodily hlavně v historii. Začneme ale fyzikou.

R. Feynman: Šest snadných kapitol (**). Richard Feynman byl brilantní fyzik, v roce 1965 byl dokonce poctěn Nobelovou cenou. Zároveň byl i vynikajícím popularizátorem. V této útlé knížce najdete šest jeho přednášek. Původně byly součástí cyklu, který měl mezi začínajícími studenty Kalifornského technického institutu povzbudit zájem o fyziku. Feynman je přednesl už v letech 1961-63, ale zastaralosti se myslím bát nemusíte. Kde to bylo nutné, překladatel přidal poznámky, v nichž informace aktualizoval. Kniha se zabývá skutečně základními, snadno pochopitelnými tématy, takže může přiblížit fyziku i lidem, kteří s ní nemají nic společného. Vhodné čtivo například pro středoškoláky, rozhodující se, na jakou vysokou školu zamířit.

Reklama

Druhá kniha je už také klasika, původně vydaná roku 1988, nyní ve druhém českém vydání. S. Hawking: Stručná historie času (**) shrnuje – opravdu stručně – moderní představy o vzniku, vývoji a fungování vesmíru. Navíc se dozvíte spoustu zajímavostí o černých dírách a jiných kosmických objektech na hranici lidské představivosti.

Fyzikální okénko dnes uzavírá I. Kraus: Fyzika od Thaléta k Newtonovi (**). Profesor ČVUT vás seznámí s důležitými osobnostmi a událostmi ve fyzice od jejího „dětství" v antickém Řecku až k „dospělosti", kterou pro něj představuje rozmach klasické newtonovské fyziky zhruba v osmnáctém století. Tahle publikace je poněkud podrobnější, ale vážné zájemce určitě potěší.

A teď vzhůru na toulky minulostí. Nejdřív tou méně příjemnou. Obliba, které se u čtenářů těší období druhé světové války, vede k nadprodukci. Někteří autoři a nakladatelé evidentně doufají, že stačí dát na obálku nějaké chytlavé slovo jako Hitler, SS nebo protektorát, a ono už se to prodá. Přesto vychází o těchto chmurných časech hodně dobrých knih. Já mám rád takové, jež jdou do hloubky a ptají se po příčinách a souvislostech. V poslední době jsem natrefil na dvě.

N. Davies: Evropa ve válce. 1939 – 45 (**). „Druhá světová" je v popularizační literatuře a při oslavách jejích výročí často líčena jako sice brutální, leč hrdinský epos, kde spojenecké Dobro nakonec zvítězilo nad nacistickým Zlem. Zkušený britský autor nabízí jiný pohled. Klade větší důraz na to, že totalitní režim nebyl jen na straně poražených, ale i vítězů – válka rozhodně neskončila všeobecným happyendem. Pro východ Evropy bylo osvobození spíš začátkem nové, pro změnu ruské nadvlády. Tato interpretace je možná neortodoxní v Británii, u nás zas tolik nepřekvapí. Na knize je podle mne cennější, že si všímá víc lidského života za války, než bojových operací. Popis hlavních bojů tu také najdete, ale jen jako jednu z částí. Další rozebírají politická jednání, život vojáků a civilistů. To je velmi užitečný komplexní pohled.

G. Ally: Hitlerův národní stát (***). Götz Ally je profesorem dějin holocaustu na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem. Jeho zájem tedy směřuje k historii nacistického Německa. V této studii analyzuje život řadových Němců v letech 1933 až 1945, hlavně jeho sociální aspekty. Válku si obvykle spojujeme se strádáním civilistů. Ally však ukazuje zajímavou věc. Hitler nevedl válku na úkor životní úrovně vlastního obyvatelstva. Naopak se za každou cenu snažil udržet to, čemu dnes říkáme sociální smír. Zdroje pro válku byly místo z Německa systematicky vysávány z okupovaných zemí a z ukradeného židovského majetku. Na čtení téhle knihy se vyloženě těším. Může totiž leccos vysvětlit. Hlavně proč byli Němci ochotni jít za svým „vůdcem" až do hořkého konce. Opravdu v tom kromě policejního státu a propagandistického vymývání mozků hrál roli i relativní blahobyt?

Přece jen je před Vánoci, takže už dost krve a násilí. J. Lovellová: Velká čínská zeď (**). Autorka je nadmíru povolaná, přednáší čínské dějiny a literaturu na univerzitě v Cambridge. Velká čínská zeď je pro ni symbolem či spíše symptomem něčeho obecnějšího – vztahu Číny k zahraničí. Ten je podle Lovellové založen hlavně na představě o výjimečnosti vlastní kultury, což vede k poněkud povýšené izolovanosti vůči světu. Dějiny samotné zdi a čínské mentality sleduje kniha od roku 1000 před naším letopočtem až do současnosti. Mimořádně aktuální téma. Stačí si projít jakýkoliv regál se spotřebním zbožím v supermarketu, prohlédnout si cedulky „Made in…" a je vám jasné, že s Čínou se musí počítat jako s velkým globálním hráčem. Raději se tedy snažme Číňanům hodně rychle porozumět.

A bonbónek na závěr. P. Hora-Hořejš: Toulky českou minulostí 11 – český svět na sklonku 19. století (**). Na „Toulky" nedám dopustit, protože jsou geniální. Napsané tak přitažlivě, že mne před lety přivedly k zájmu o českou historii. Osobně považuji za nejlepší díly ty prostřední, ale Petr Hora-Hořejš je fenomenální autor, který nedokáže napsat špatnou knihu. Nový, už jedenáctý díl, je věnován konci devatenáctého století. Tématem jsou tentokrát hlavně „malé" dějiny každodenního života. Dozvíte se, jak žili Češi z různých sociálních vrstev, jak vypadala a proměňovala se Praha, připomenete si neprávem zapomenuté velikány, například stavebního podnikatele a mecenáše Hlávku nebo průkopníka všemožných pokrokových novot Vojtu Náprstka. Nechybí kapitola o výrazném fenoménu oné doby – začátcích organizovaného sportu. Formát knihy je stejný jako u všech předešlých dílů. Tedy obecnější hlavní text, provázený spoustou ilustrací a mnoha zajímavými historickými detaily.

Bonusová knížka je P. Sís: Zeď. Jak jsem vyrůstal za železnou oponou (***). Občas na blogu skuhrám, že literatury a dokumentárních filmů o době komunizmu je dost, ale neberou příliš ohled na nejmladší generaci. Na tu, která vyrostla až po revoluci a o fungování nesvobodného režimu nemá ani ponětí, takže jí dělá problémy ho vůbec pochopit. Se Zdí už to tak těžké nebude. Petr Sís je český výtvarník žijící v New Yorku, ilustrátor, autor animovaných filmů a mnoha kreslených dětských knih. Tato knížka, určená pro menší děti, vypráví o Sísově vlastním dětství a mládí v komunistickém Československu a podstatu režimu vysvětluje naprosto srozumitelně.

I tentokrát mám pro vás Knihoautomat. Hlasujte, jaká kniha (s výjimkou bonusu) vás natolik zaujala, že byste si na ni rádi přečetli podrobnější recenzi. Na hlasování máte čas do pátku 21. prosince do 12:00. Vítěze předchozího kola mám skoro dočteného, ovšem před koncem roku mám v práci dosti fofr. Slibuji ale, že recenzi na knihu redaktora Respektu M. Uhlíře Jak jsme se stali lidmi dám na blog hned po Novém roce.