Reklama
 
Blog | Jan Kolář

Právo na demonstraci: máme ho v Česku ještě?

Milý blogísku, dneska jsem chtěl psát o nové výstavě v Národním muzeu. Ale pak přišla dopoledne zpráva, že pan premiér se nebude bavit s vědci. Opovážili se totiž demonstrovat, což mu nejspíš připadá jako hrozná drzost. Když jsem před dvaceti lety cinkal klíčema na Václaváku, myslel jsem si, že takové věci už u nás nikdy neuslyším.

 

Dnes ráno se konal kulatý stůl o budoucnosti české vědy. Organizovala ho Akademie věd, měli se ho zúčastnit zástupci dalších vědeckých institucí a lidé, kteří v Česku rozhodují o vědní politice. Experti Akademie pečlivě připravovali podklady a věcné argumenty. Jenže to bylo k ničemu, protože hlavní účastník – premiér Fischer – nepřišel. Bez jeho přítomnosti se nakonec u kulatého stolu nic nevyřešilo.

Předsedovi Akademie zdůvodnil premiér své rozhodnutí nepřijít dost šokujícím způsobem. Napsal mu: „S vládou i se mnou osobně je možné věcně jednat za jednacím stolem a hledat řešení, nebo lze demonstrovat a křičet, že vláda 'vraždí českou vědu'. Každopádně není možné činit oboje současně." Více si přečtěte ve zprávě ČTK.

Reklama

Na co premiér narážel? Vědci uspořádali od léta několik protestních akcí, hlavně dvě demonstrace: v srpnu a toto úterý. Na všech akcích především protestují proti vědní politice státu, protože je podle nich špatná a vědě nijak nepomáhá, spíš jí škodí. Chtějí veřejnou diskuzi o budoucnosti výzkumu a průhledné rozhodování politiků. Dodejme, že pouliční akce nejsou organizované vedením Akademie věd, ale neformálním sdružením „Věda žije!", tedy občansky zdola.

Demonstrace jsou poklidné, sice na nich padají silná slova, ovšem podpořená fakty. Není to žádné primitivní křiklounství. Navíc v normálních demokratických zemích je běžné, že se zároveň jedná i demonstruje. Jedině tak je totiž možné zajistit, že politici nenechají problém potichu vyhnít.

Na chvíli prosím přestaňte přemýšlet, jestli požadavky vědců jsou podle vašeho názoru oprávněné. O to teď totiž tolik nejde. Jde myslím – aniž bych chtěl přehánět – o základní lidská práva. Předseda vlády v podstatě zastrašuje vědce: jestli nebudete konečně zticha, nebudu se s vámi vůbec bavit.

Zvláštní, co všechno si může dovolit premiér demokratické země. Nebo už parlament demokracii zrušil a místo svobody shromažďování nařídil klid na práci? Dikce premiérova dopisu mrazivě připomíná dobu těsně před listopadovou revolucí. Jenže teď máme svobodu a právo na shromažďování nám zaručuje ústava. Navíc by se dalo i podotknout, že pokud někoho až tolik rozčilují demonstrace, neměl by raději brát žádnou funkci v politice.

Předseda vlády se donedávna projevoval jako sympatický, racionální, uvážlivý člověk a seriózní partner pro věcnou debatu. Proto mi není jasné, proč nepřišel na kulatý stůl a ještě to zdůvodnil takto skandálním argumentem. Mě osobně svou zjevně nepřiměřenou reakcí zklamal.

Doufám ale, že to byl od něj jen ojedinělý neuvážený krok. Snad si brzy uvědomí, že demonstranti z řad vědců neprotestují proti němu osobně, ale proti neprůhlednému binci, který v řízení vědy natropilo mnoho politiků a lobbistů za celá dlouhá léta.

Důležité upozornění: Tento článek vyjadřuje výhradně osobní názory autora, nikoliv stanoviska jeho zaměstnavatele či jiných právnických osob, organizací a podobně, s nimiž by mohl být autor jakkoliv spojován.