V pondělí večer, kdy článek píšu, je fakt hnusně zima a navíc mrholí. Po letních inspirativních výletech do méně obvyklých destinací mě to opravdu svádí zapnout topení, zalézt si pod deku a něco si přečíst. Pokud máte stejnou náladu, nebo milujete knihy bez ohledu na počasí, přijde vám snad vhod pár mých dalších tipů pro přemýšlivé čtenáře. Hvězdičky vyjadřují míru mého nadšení z knihy – čím víc, tím líp.
Překvapivě jsem zjistil, že nejen v televizi, ale i v knihkupectvích je léto časem repríz. Vyšly dotisky nebo druhá vydání několika kvalitních věcí, a jimi začnu. Koneckonců, i repríza je užitečná, jestliže vám unikla premiéra.
T. Pasák: Emil Hácha (1938 – 1945) (*). Hácha byl dlouhá desetiletí po válce prezentován coby typický kolaborant. Komunistické propagandě se tahle jednoduchá interpretace skvěle hodila. Jenže věci bývají složitější a nejen sovy, ale ani lidé zhusta nejsou, čím se zdají být. O plastičtější pohled na problematického prezidenta se snaží studie, poprvé publikovaná v devadesátých letech. Teď se objevilo její nové, rozšířené vydání.
J. Brockman: Příštích padesát let. Věda v první polovině 21. století (**). Co se dá očekávat od vědy budoucnosti? Těžká otázka, protože vědu vždycky nejvíc postrčí dopředu objevy a myšlenky, které jsou zcela překvapivé. Přesto se přední světoví vědci a popularizátoři vědy pokusili načrtnout vývoj svých oborů v následujících padesáti letech. Díky nim se můžete i vy seznámit s budoucími trendy a nevyřešenými otázkami, na něž vědci hledají odpovědi. Čerstvě vyšlý dotisk prvního vydání z roku 2004.
M. Ridley: Červená královna (***). Evolučnímu biologovi se podařilo napsat knihu, která se mezi profesionálními i laickými zájemci o evoluci stala naprosto kultovní. Vypráví o tom, jak si zvířátka vybírají sexuální partnery, aby předala své geny do dalších generací. Vybrat si toho nejlepšího partnera je ale složité. Proto samečci a samičky hrají různé rafinované evoluční hry, aby se prezentovali v co nejlepším světle, správně odhadli kvality svých protějšků a také odhalili jejich případné nekalé triky. Zdá se vám to povědomé? No, ne všechno se dá aplikovat ze světa zvířat na lidi, ovšem leccos ano, jak Ridley ukazuje. Knížka se jmenuje podle šachové královny z Alenky v říši divů. Ta Alence radila, že jediný způsob, jak zůstat na místě, je běžet co nejrychleji. Což přesně sedí na evoluci: Kdo chvíli stál, už stojí opodál a nejspíš vyhyne, zatímco jeho konkurenti se vyvíjejí. Druhé české vydání knihy, která vznikla v roce 1993.
R. Glazar: Treblinka, slovo jak z dětské říkanky (***). Český židovský autor byl za okupace deportován do vyhlazovacího tábora Treblinka. Jako jednoho z mála jej esesáci vybrali do pracovního komanda; všichni ostatní příchozí byli neprodleně zavražděni. Popisuje poměry v Treblince a svou snahu v nich přežít, povstání vězňů v srpnu 1943, útěk a skrývání se s falešnými doklady v Německu (!!! – možná podle zásady, že pod svícnem je tma) až do konce války. Přestože knížka je memoárová literatura faktu, svým literárním stylem se vyrovná kvalitnímu románu. Jde o druhé české vydání.
A teď už letošní letní premiéry. V. Bůžek, P. Král (editoři): Člověk českého raného novověku (**). Vydává nakladatelství Argo v edici Každodenní život. Edice je zaměřena na historické studie, popisující historii z trochu méně obvyklého úhlu pohledu. Nevšímá si „velkých" dějin králů, letopočtů a bitev, ale běžného života v různých obdobích. Tento svazek vám v jednotlivých kapitolách přiblíží život lidí různých společenských vrstev a profesí (od panovníků a šlechticů přes měšťany až k lidem na okraji společnosti) v 16. a 17. století.
X. Finkenzeller: Rostliny Alp (**). Po úspěšné květeně Středozemí vydává Academia atlas rostlin z další turisticky atraktivní oblasti, Alp. Pokud se pojedete podívat do Alp mimo lyžařskou sezónu, rozhodně přibalte do batohu! Příručka s kvalitními barevnými fotografiemi a popisem jednotlivých druhů vám jistě mnohokrát pomůže zjistit, co to tady na skále roste za krásnou kytku. Dal bych tři hvězdičky, kdyby byl v knize také nějaký alespoň zjednodušený určovací klíč, aby člověk nemusel kvůli každé rostlině prolistovat celý atlas.
S. Law: Filozofická gymnastika (***). Popularizovat něco tak abstraktního a zdánlivě odtrženého od života, jako je filozofie, se může pokoušet jedině cvok, nebo génius. Letmé prolistování naznačuje, že britský „profesionální myslitel" Law patří spíš do druhé kategorie. Chce vás vybídnout, abyste zkusili filozoficky přemýšlet o pětadvaceti aktuálních tématech. Jen namátkou vybírám z názvů kapitol: Může stroj myslet?; Existuje Bůh?; Co je špatného na homosexualitě?; Jak rozeznat osm omylů v každodenním uvažování. Autor vás každým tématem provede a předvede vám filozofický způsob myšlení přímo v praxi. Vše je napsáno zcela populárně, což je u knihy s filozofií v názvu absolutně unikátní – a lákavé.
Dnešní bonus je krásná kniha, kterou už můžete někomu schovat na Vánoce. A. Fothergill: Planeta Země (***) přináší skoro čtyři stovky jedinečných fotografií přírody. Mnoho jich je z míst, na která se dostane málokdo, například z Arktidy nebo oceánských hloubek. Největší prostor dostávají zvířata, ovšem užijete si také trochu rostlin a geologie. Fotky jsou bezkonkurenční, nicméně i doprovodný text má úroveň. Aby ne – autor se věnuje tvorbě dokumentárních pořadů v prestižní BBC, která knihu i vydala.
Bonusem nekončíme, ještě nás čeká premiéra Knihoautomatu. Inspiroval jsem se pochopitelně Kinoautomatem, filmovým projektem šedesátých let, kdy si diváci v kině mohli ve zlomových momentech filmu sami zvolit pokračování příběhu. Já vám dám vybrat, kterou z dnešních knih (kromě bonusu) si mám přečíst a napsat na ni podrobnější recenzi. Zahlasujte si v anketě, uvidíme, jak to dopadne. Hlasovat můžete do pátku 14. září, 12:00 hodin.