Reklama
 
Blog | Jan Kolář

Nacistické relikvie v Klementinu: co je nového?

Před dvěma týdny jsem se tady podivoval, jak je možné, že se v areálu Národní knihovny prodávají „starožitnosti" s nacistickou tématikou. Připadalo mi to asi tak vhodné, jako pořádat satanistickou mši v sousedním kostele svatého Salvátora. Psal jsem kvůli tomu i do knihovny a doufal, že podniknou nějaké kroky. Dnes jsem se byl v Klementinu podívat znovu. Co se změnilo?

 

Předminulou neděli mi toulky Prahou pokazily Sběratelské trhy. Konají se každou neděli na jednom menším nádvoří v areálu Klementina. Úroveň prodávaného zboží mě příliš neuchvátila. Přišlo mi, že akce pořádané v národní kulturní památce by měly mít přece jen víc důstojnosti a šmrncu a méně připomínat blešák. Na což by měla dbát Národní knihovna, která pronajímá prostory pořadateli trhů.

Že se mi tam nelíbilo, to je samozřejmě jen subjektivní pocit a jiní lidé mohou mít názor přesně opačný. Že jeden prodejce nabízel bronzové plastiky Hitlera a odznaky s hákovými kříži, je ovšem naprosto objektivní fakt. A rozhodně mi to nepřišlo v pořádku. Proto jsem se svěřil svému blogu (celý článek zde) a také informoval vedení Národní knihovny. Z jejich odpovědi vyplynulo, že snad něco podniknou.

Dnes jsem se šel přesvědčit, co přesně ve věci udělali, nebo spíše jaký to mělo reálný dopad. Oproti mé první návštěvě Sběratelské trhy připomínaly trošku víc starožitnictví a míň odpad z naší půdy. Tenhle nadějný trend bude doufám pokračovat.

Reklama

A co je hlavní: výrazně ubylo hnědého sajrajtu. Minulá bilance byla tristní: Tři Hitlerové a třináct odznaků s hákovým křížem. Dnes jsem u stejného prodejce našel jen jednu plaketu s jistě sběratelsky hodnotným Hitlerovým ksichtem z profilu, jeden odznak s částečně přelepeným haknkrajcem a jeden s nepřelepeným a jednu placku s Rommelem. Na ní žádný hákový kříž nebyl, takže ta je vlastně v pořádku (já vím – věc názoru; někdo může považovat Rommela za vojenského profesionála, někdo naopak za slouhu zrůdného režimu).

Skoro mám pocit, že moje zvídavé otázky adresované knihovně měly nějaký efekt. Nejde o úplné vítězství, ale situace se alespoň zlepšila. Jen nevím, jestli natolik, aby byl spokojen i pan Černý. O které slavné celebritě je řeč? V areálu Klementina, kousek za vchodem vedle kostela svatého Salvátora, je starý akát porostlý břečťanem. U něj je malý pomníček s nápisem: „Zde padl za vlast a národ Jiří Černý. Zastřelen nacisty při hájení naší zlaté Prahy, dne 6. V. 1945."

Pana Černého už se tedy na názor nezeptáme. Pouze odhaduji, že by se spolu se mnou přimlouval, ať onen rádobystarožitník odstraní ze svého sortimentu i zbylé nacistické haraburdí. Jistě ho může bez problémů nahradit něčím jiným nebo si ho prodávat někde úplně jinde. Snad na to vedení Národní knihovny a pořadatel Sběratelských trhů dohlédnou. Pak se slušní lidé jako pan Černý nebudou muset obracet v hrobě.