Nevím, jestli s druhou půlkou červnových knižních tipů dokážu trumfnout první polovinu s její zprávou o konci ropy, Alenkou v kvantovém světě a výtvarnými zvěrstvy. Každopádně se o to pokusím, a nejsem myslím bez šancí. Posuďte sami.
M. Bloch: Ribbentrop (*). Kdyby takhle objemná kniha byla jen suchý životopis nacistického ministra zahraničí, sotva bych si ji koupil. Po bližším obhlédnutí ale text slibuje víc, totiž pohled na fungování zahraniční politiky v letech Hitlerova Německa. Toto téma je vyloženě ve stínu, a možná neprávem. Zájemci o historii druhé světové války (mezi něž se trochu počítám) se zaměřují spíše na vojenské operace nebo se snaží pochopit, jak fungoval nacistický režim uvnitř Německa. Kdo by se taky staral o diplomacii, když tehdy jezdily světem tisíce tanků? Ovšem kromě vojenských protivníků mělo Německo i spojence, někdy pravda spíš vazaly. Připočtěte překvapivě velký počet neutrálních zemí a dojde vám, že diplomaté zdaleka nebyli zbyteční. Možná tedy kniha mně i vám odhalí netušené souvislosti.
M. Gilbert: Křišťálová noc (**). Britský historik poskládal ze zpráv dobových novinářů a ze vzpomínek přímých účastníků dramatický obraz tohoto státem organizovaného megapogromu, při němž byly zničeny v celém Německu stovky synagog a tisíce židovských obchodů. Křišťálová noc byl zlom, kdy ponižování Židů přešlo z fáze diskriminačních zákonů a nařízení do otevřeného násilí. Tehdy ještě chtěli nacisté Židy „jen" vyhnat ze země, ne vyvraždit. Bohužel ačkoli brutalita Křišťálové noci svět šokovala, většina zemí se dále držela systému omezujících kvót pro židovskou imigraci. Naštěstí zde byli odvážlivci – diplomaté i zaměstnanci charitativních organizací, kteří ohroženým lidem pomáhali vycestovat bez ohledu na názor vlastních vlád. Kniha je i malým pomníčkem jejich obětavosti. Kromě detailního popisu jedné osudové noci a jejích bezprostředních následků vám Gilbert pro lepší orientaci stručně nastíní celý osud německých Židů za nacismu – od nenápadných počátků až k hořkým vyhlazovacím koncům. Bezesporu užitečná studie.
M. Bennett a kolektiv: Bojové techniky středověkého světa (**). „Tati, proč je zeď toho hradu nahoře taková divně zubatá? A měli koně taky brnění?". Pokud vás nebo vaše děti trápí podobné otázky, zkuste najít odpovědi právě tady. Kniha se věnuje pěchotě, jízdě, loďstvu, opevňování, obléhání i vojenské taktice v letech 500 až 1500. Pro snazší pochopení je v ní spousta názorných ilustrací a situační náčrty dvaceti klíčových bitev.
B. Fagan: Malá doba ledová (***). O změnách klimatu se dnes mluví pořád. Pesimisté tvrdí, že nám globální oteplení přijde draho, optimisté kontrují, že lidstvo už přežilo horší věci – třeba ledové doby. Podívejte se tedy, jak evropskou civilizaci ovlivnila takzvaná malá doba ledová, tedy ochlazení podnebí zhruba mezi lety 1300 až 1850. Evropané přežili, ale jak ukazuje Fagan, někdy to byl dost boj. Doporučená literatura pro politiky, kteří by se zde mohli inspirovat při promýšlení budoucích krizových scénářů.
E. Semotanová a kolektiv: Česko – Ottův historický atlas (***). V historických atlasech bývá hodně map a trochu doprovodného textu. Tahle rozsáhlá publikace však nabízí leccos navíc. Poměr textů a obrazové části je vyvážený a kromě map tu najdete i mnoho kreseb a fotografií. Atlas je členěn na oddíly Geologická historie, Pravěk, Středověk, Raný novověk, Novověk (zhruba 19. století) a Moderní dějiny (od roku 1918 do současnosti). Každá část, pochopitelně s výjimkou té první, se kromě chronologického přehledu politických dějin věnuje i kultuře a ekonomice a rovněž tématům často opomíjeným – historickému vývoji krajiny a klimatu. Ostatně když dějepisná publikace začíná mapkou výskytu prekambrických (předprvohorních) hornin na území Česka, je jasné, že dějiny pojímá sympaticky důkladně. Užitečné jsou i přehledy důležitých památek a stručné charakteristiky panovníků. Milovníky starých tisků zas potěší reprodukce dobových map. Grafické zpracování je vynikající.
M. Šlachta: Ohniska napětí ve světě (**). Z historie se přesuňme do žhavé současnosti. Sledujete zpravodajství ze světa, ale nemáte čas nebo náladu podrobně studovat, kde přesně je Dárfúr, co všechno se děje v Somálsku, nebo proč je krajně nestabilní situace v jakési Abcházii? Tak až si příště pustíte televizní zprávy, mějte po ruce Šlachtovu útlou příručku. Pěkně vám ukáže na mapě hlavní neuralgické body planety a vysvětlí vám tamní politickou situaci.
F. Dvořák: Louvre. S prof. Františkem Dvořákem po stopách dějin umění (***). Teď už dost čtení o patáliích historických i aktuálních. Jestli plánujete o dovolené návštěvu Paříže, pouvažujte o přibalení osobitého průvodce Louvrem. Jeho autor je nadmíru povolaný – F. Dvořák je vysokoškolský profesor dějin umění a v Louvru i sám provází. V knížce se vás nesnaží umořit nepřebernou záplavou děl, ale představí vám ty nejzajímavější obrazy a sochy. Kromě povídání o samotných dílech si přečtete i nemálo zajímavého o jejich autorech.
Literární bonus je praktická příručka pro mladé chlapce. D. Steer: Jak se stát rytířem. Příručka pážete (**) se opravdu tváří jako návod, v němž otec radí synovi, kterak uspět v rytířské kariéře. Je to jedna z těch publikací, kde na vás z každé bohatě ilustrované stránky vykukují rozkládací, pohyblivé nebo odklápěcí prvky. Něco mezi knihou a interaktivní hrou. Ovšem zase žádné leporelo – textu je tady celkem dost, takže „příručku" ocení děti tak okolo deseti let. Učebnice dějepisu to není, ale vaše ratolesti se z ní dozví o životě ve středověku docela hodně. Rozhodně víc, než jsem pochytil já ve školních hodinách, zahlcených letopočty a nudnými fakty o jakýchsi chacharech s římskými číslicemi za jménem.
Po víkendu napíšu o dojmech z Pražské muzejní noci, která se koná tento pátek. Chcete-li se podívat zadarmo do muzeí a ještě si užít doprovodné koncerty a speciální programy, pojďte taky.