Reklama
 
Blog | Jan Kolář

135797531: Praha má nové muzeum

Před týdnem bylo v Praze otevřeno Muzeum Karlova mostu. Najdete ho na Křížovnickém náměstí, tedy přímo u staroměstského konce slavného mostu. Historické centrum Prahy je jedna velká průmyslová aparatura, sloužící k destilaci peněz z důvěřivých zahraničních návštěvníků. Klíčová otázka tedy je, zda nové muzeum je jen další past na turisty, nebo si v něm přijdou na své i milovníci historie. Provedl jsem menší průzkum bojem a přináším vám odpověď. A to divné číslo?

O víkendu jsem chtěl původně jít na pozoruhodnou akci Věda v ulicích, ale nakonec jsem musel něco zařizovat a nestihl jsem ji. Takže zprávy o tomhle projektu až napřesrok, pokud mě blogování tou dobou ještě bude bavit. Odškodnil jsem se pak návštěvou Muzea Karlova mostu. Na pražské kulturní scéně je naprostým nováčkem. Provoz zahájilo 17. června, předpremiéru mělo o den dřív během Pražské muzejní noci, ale tehdy jsem se do něj kvůli obrovskému zájmu lidí nedostal.

Muzeum se nachází v přízemí (až suterénu) budovy přiléhající ke kostelu na Křížovnickém náměstí. Tenhle prostor je Pražákům asi povědomý, protože se v něm konaly poměrně slušné výstavy – namátkou Alfonse Muchy nebo komunistických plakátů. Teď tedy hostí stálou expozici. Prostory zapůjčil majitel, Řád křížovníků s červenou hvězdou. Muzeum ale provozuje firma organizující pro turisty plavby ve člunech po Vltavě. To zní drobet podezřele, nicméně podle tiskové zprávy vytvářeli expozici historikové, takže informacím v ní můžeme věřit. Autorům se navíc podařilo dojednat zápůjčky unikátních exponátů z významných institucí, včetně Národního muzea nebo Národního technického muzea.

Muzeum má příjemnou otevírací dobu – každý den od deseti ráno do osmi večer, což ocení zvlášť noční sovy jako já. Má i sympaticky neturistické vstupné, pouhých sto korun (zhruba dvě kafe v cenách pražského centra). Na návštevníky z ciziny je ovšem pamatováno, takže všechny texty jsou česky a anglicky.

Reklama

Historie Karlova mostu je představena v několika místnostech. První je věnována rozvoji řemesel za vlády Karla IV. a vévodí jí novodobá rekonstrukce tehdejší řezačky polodrahokamů. S ní se kameny řezaly na plátky, kterými se pak vyzdobila například impozantní kaple sv. Kříže na Karlštejně. Sochařství, tenkrát stále chápané ne jako umění, ale jako řemeslo, tu přibližují odlitky soch, většinou ze Staroměstské mostecké věže.

Další dvě místnosti jsou vůbec nejzajímavější. První vám ukáže, jakou technologií se Karlův most stavěl. Seznámí vás s fungováním hutě, tedy středověké stavební firmy. Vysvětlí vám i způsob práce kameníků, tesařů a dalších stavebních dělníků. Řemeslníky tu uvidíte přímo v akci – jednak na reprodukcích dobových kreseb z knižních rukopisů, jednak v životní velikosti jako figuríny ohánějící se sekerou a kamenickým nářadím. Abyste se do budování mostů ve středověku jaksepatří vžili, je tu postavený i na polovinu zmenšený model jednoho pilíře včetně základů. A nesmím zapomenout ani na rekonstrukce dvou dobových jeřábů pro dopravu kamenných kvádrů a model beranidla, jímž se zarážely do dna řeky dřevěné piloty.

Druhá místnost si všímá předchůdců Karlova mostu. Jak ukazuje trojrozměrná rekonstrukce Prahy kolem roku 1000, byl tu nejdříve jen brod na důležité evropské obchodní stezce. Ovšem už v desátém století vedle něj stával dřevěný most, jehož pravděpodobný vzhled vám přiblíží model. Ve dvanáctém století jej pak nahradil dobře známý kamenný Juditin most, zničený při povodni roku 1342. Další model znázorňuje Juditin a Karlův most vedle sebe, takže můžete porovnat jejich polohu a vzhled. Aby nebylo přemodelováno, zajděte si do sklepení, kde na vás dýchne historická realita – originální zbytky prvního pilíře Juditina mostu.

Další část expozice vám přiblíží, jaké škody utrpěl Karlův most při povodních v průběhu staletí, a jaké postupy se používaly při jeho opravách. Následuje prostor určený krátkodobým výstavám; nyní tu najdete kolekci velkoformátových fotografií Karlova mostu od Martina Frouzy, fotografa National Geographic Česko. Na chodbě i v některých místnostech vás navíc budou provázet obrazy a reprodukce rytin s pohledy na most z různých období.

A teď POZOR. Napoprvé mi nedošlo, že tady muzeum ještě nekončí, a musel jsem se do něj později vrátit. Takže vy se při případné návštěvě nezapomeňte podívat i na druhou stranu od pokladny do kaple, která je vlastně podzemním patrem kostela na Křížovnickém náměstí. Tady se prezentuje historie řádu křížovníků a jejich zdejšího gotického špitálu a kostela, zajímavě přestavěného v baroku. Já jsem však ocenil hlavně archeologickou sondu, která odkryla původní vchod do kostela a vedle něj dláždění Juditina mostu, které by jinak zůstalo navěky pohřbené pod novější zástavbou.

Expozice v Muzeu Karlova mostu je svým rozsahem spíš menší, ale i tak se vyplatí ho navštívit. Přestože jde o komerční projekt, není to rozhodně povrchní turistická atrakce. Leccos se tu doopravdy dozvíte. Mě nejvíc zaujaly informace o stavebnictví 14. století a o historickém vývoji pražských mostů, rekonstrukce středověkých strojů a možnost vidět na dvou místech pozůstatky Juditina mostu. Originálních exponátů z doby Karla IV. tu moc není, ale všechny architektonické a technické modely a rekonstrukce jsou skutečně povedené. Snad jen model Prahy v roce 1000 by mohl být hezčí.

Vynikající byla výstava fotografií M. Frouzy. Rovněž interiér muzejní kavárny je příjemný a obchůdek se suvenýry nabízí kromě standardního sortimentu výběr slušných knih o Karlově mostě a pár zajímavých hraček pro děti: můžete si třeba koupit stavebnici středověkého mostu z mrňavých pískovcových kvádříčků.

Muzeum má ovšem i své vady. Některé doprovodné texty jsou příliš dlouhé, vyplatilo by se je zkrátit, nebo aspoň zpřehlednit. V pár případech by šlo nahradit podružnější technické detaily zajímavějšími informacemi. Třeba u archeologické sondy v kapli jsou podrobné údaje o gotickém kostele křížovníků, ale že můžete vidět původní dlažbu Juditina mostu, si přečtete jen na internetu. Citelně mi chyběl model současného vzhledu Karlova mostu s nějakým komentářem k jednotlivým sochám. U pokladny vám sice rádi prodají letáček přesně s těmito údaji, ale já bych je přece jen radši viděl přímo v expozici. Také by neškodilo popsat reprodukce rytin, alespoň jménem autora a rokem vzniku.

Klady muzea celkově převažují nad zápory, takže vám ho doporučuji ke skouknutí. Myslím, že se v něm nebudou nudit ani vaše děti. Koncepci expozice se doufám podaří časem doladit a odstranit nedostatky. Hlavně jsem rád, že se v Praze objevilo muzeum, které je sice komerční a zaměřené hodně na turisty, ale zároveň je seriózní.

Ještě zbývá prozradit, odkud se vzalo ono záhadné 135797531. Karel IV. neponechal při stavbě mostu nic náhodě. Aby mu zajistil skvělou budoucnost, nechal na radu astrologů položit základní kámen roku 1357, 9. 7. v 5:31. Byl to okamžik konjunkce Slunce se Saturnem, navíc v podobě mysticky pravidelné posloupnosti číslic. Ta se teď dostala i do loga Muzea Karlova mostu.

Muzeum Karlova mostu

Hodnocení (0 až 10 bodů): 7

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama