Prázdniny už skončily, ale trasa z pražského Malostranského náměstí přes Karlův most a dál Karlovou ulicí byla přeplněná turisty i první zářijový víkend. Nabízela obvyklou přehlídku komeční umatlanosti, určené návštěvníkům s dostatkem peněz a nedostatkem vkusu. Jeden z mála kulturních zážitků sliboval poutač inzerující Keplerovo muzeum.
Vědec první hvězdné velikosti
Aspoň něco málo ví o Keplerovi snad každý. Připomenu, že Johannes Kepler (1571–1630) byl především astronom. Odhalil zákonitosti pohybu planet, které dnes známe jako tři Keplerovy zákony. Tyto objevy byly ve své době naprosto mimořádným vědeckým triumfem.
Kepler se ale věnoval také matematice (logaritmům nebo vlastnostem mnohoúhelníků a těles), optice (zkoumal lom světla, vysvětlil funkci oka, navrhl nový typ dalekohledu) a astrologii. Byl vlastně i prvním krystalografem, protože si všiml, že všechny vločky sněhu mají šestiúhelníkovou symetrii.
V Praze působil na dvoře císaře Rudolfa II., v letech 1600–1612. A právě tady, v rudolfinské metropoli habsburské říše, si získal vědeckou slávu, která trvá dodnes. Jak vidíte, docela dost důvodů, aby si ho Praha důstojným způsobem připomínala. I já si ho chtěl minulou sobotu připomenout. Na adrese Karlova 4 jsem proto zahnul do domu, kde slavný učenec bydlel v letech 1607–1612. Dlouhým průchodem jsem se dostal na malý dvorek, kde je vchod do muzea.
Málo místa, hodně informací
Keplerovo muzeum v Praze funguje od srpna 2009. Je velmi komorní – tvoří ho jedna místnost rozměrů průměrného obýváku. Realizovala ho Agentura ProVás. Ta muzeum také spravuje, společně s Českou astronomickou společností.
Prostor není velký, zato je na autentické adrese, kde Kepler žil. To je cenné a první úspěch tvůrců expozice je, že se dohodli s majitelkou domu. Kavárna nebo obchod by na tak turisticky frekventovaném místě vynášely rozhodně víc. Takže zaplaťpánbu za osvícené majitele nemovitostí.
Co v muzeu najdete? Na stropě si prohlédněte starou hvězdnou mapu, kolorovanou reprodukci krásné rytiny. A pozor: je na ní vyznačena supernova, kterou Kepler pozoroval v roce 1604. Podél jedné stěny je několik trojrozměrných exponátů a monitorů s počítačovými prezentacemi. Prezentace vysvětlují Keplerovy zákony a dobové představy o uspořádání vesmíru. Z exponátů stojí za zmínku model čerpadla navrženého Keplerem (voda se v něm pumpovala mezi dvěma ozubenými koly) nebo malá camera obscura – jednoduché optické zařízení, jímž v Praze pozoroval sluneční skvrny.
Zajímavá je velká reprodukce rytiny z Rudolfínských tabulek na další stěně. Tabulky jsou Keplerovo zásadní dílo: umožňovaly podle jím formulovaných zákonů vypočítat polohy planet v minulosti i v budoucnosti. Rytina skrývá složitou symboliku historického vývoje astronomie. Nám už většina tehdejších symbolů moc neříká, tady je ale máte přehledně vysvětlené.
Zbytek místnosti zabírají informační panely. Provedou vás celým Keplerovým životem a dílem. Poslední panel vás pak upozorní na misi Kepler. Jde o nedávno vypuštěnou kosmickou sondu, jejímž úkolem je hledat planety mimo sluneční soustavu. Všechny texty jsou česky i anglicky, což je kvůli davům turistů pochopitelně nutné.
Co se povedlo a co ne
Autoři expozice se snažili o názornost, použili počítačové prezentace a modely. Neseznamují návštěvníky jen s Keplerem-astronomem, ale i s jeho pozoruhodnou aktivitou v jiných oborech, o které většina lidí nejspíš nikdy neslyšela. Nepopisují pouze Keplerovu vědeckou činnost, ale také jeho osobnost – tím expozici příjemně zlidšťují. Tohle všechno si zaslouží pochvalu.
Velký problém muzea je ovšem příliš mnoho textů v malém prostoru. Infopanely doslova přetékají informacemi. Navíc vypadají značně amatérsky. Nejsem typograf, ale zkušenost a intuice mi říkají, že použít na jednom panelu dva fonty (patkový a bezpatkový) v kombinaci se dvěma nebo třemi barvami písma není dobrý nápad. Texty jsou bohatě doprovázeny ilustracemi, většinou reprodukcemi obrázků z Keplerových spisů. To je v principu dobře. Jenže tady je obrázků až moc. Navíc u některých není jasné, co představují, takže se z nich stávají pouhé dekorace.
V záplavě faktů bohužel poněkud zaniká dramatický příběh Keplerova života a práce. Osobně bych texty zjednodušil a víc je zaměřil na vysvětlení Keplerových největších objevů a toho, jak přispěly k vybudování základů novověké vědy. Muzeum sídlí v historickém centru Prahy. Bylo by proto dobré v něm také lépe popsat atmosféru Prahy v čase astronomova pobytu.
Expozice je teď vhodná hlavně pro lidi s hlubším zájmem o historii přírodních věd. Jestli mezi ně patříte a máte aspoň hodinu času na prohlídku (nebo spíš přečtení), určitě si do Karlovy ulice zajděte. Pokud chce muzeum přitáhnout širší okruh návštěvníků, mělo by expozici trochu upravit. Hlavní ale je, že vědec světového věhlasu – a vlastně skoro Pražák – má ve městě svůj malý svatostánek.
Keplerovo muzeum v Praze
Karlova 4, Praha 1 – Staré Město
otevřeno úterý-neděle, 10-18 h
vstupné 30 Kč
Hodnocení (0–10 bodů): 5