Komentáře: Státní maturita z dějepisu: vítejte ve vzdělávacím pekle

Od: Anonym

Anonym — Tue, 26 Jan 2021 02:58:52 +0000

Od: Ignác Pospíšil

Ignác Pospíšil — Tue, 06 Dec 2011 05:54:26 +0000

Ehm…
Bitva u Actia byla cca 1600 let největší námořní bitvou všech dob (rozsahem jí srovnatelnou byla až bitva u Lepanta). Císař Augustus v ní rozdrtil spojené námořní síly Marca Antonia a Kleopatry, čímž rozhodl boj ve druhém triumvirátu ve svůj prospěch, ovládl římskou říši a zahájil éru římského císařství. Jinými slovy, je to jedna z nejvýznamnějších bitev v historii evropské civilizace. Neznáte-li ji, pak promiňte, ale je to Vaše chyba.

Od: O.

O. — Sat, 09 Apr 2011 22:29:44 +0000

Tak tohle je zajímavý ..
.. názor. Tvrdit, že „to, co bylo, není zásadně podstatné“ je dle mého prachsprosté diletantství! Pokud jste p. Suchánku dospělý člověk, popřemýšlejte nad tím, co jste řekl, s prominutím, za blbost.

Od: O.

O. — Sat, 09 Apr 2011 22:27:15 +0000

Tento příspěvek ..
.. u mě dostává 10/10b. Věcný, trefný, pravdivý – naprosto se s ním ztotožňuji. Pokud si dějepisář stěžuje, že si musí pamatovat kvantum dat a souvislostí, pak se těším, až si budou češtináři stěžovat, že se musí učit, co kdo napsal a o čem díla jsou. Nechceš se to učit? – Maturuj z něčeho jiného! Naprosto nechápu smysl tohoto článku, který ačkoli se třeba snažil poukázat na obtížnost testu, byl pojat zcela nesmyslně.

Od: Petr Suchánek

Petr Suchánek — Sun, 03 Apr 2011 10:41:01 +0000

souhlasím
Navíc ještě jedna otázka k dějepisu. Co je historie ? Perfektní nástroj jak manipulovat s lidmi. Nikdy nevíte co se skutečně odehrálo, protože lidi z té doby již dávno nežijí a mohou si historii upravovat a překrucovat podle libosti. Byli jsme toho svědky již jednou, když z komunismu jsme přešli na demokracii – rázem se historie měnila a nikoho ani nenapadla otázka – tak jak to tehdy vlastně bylo ??? Důležitá je především přítomnost a budoucnost – to co bylo není zásadně podstatné. Dějiny jsou jako věda musíte pátrat jak tehdy bylo a nedá se vyučovat jako jedna verze.

Od: Witch

Witch — Sun, 03 Apr 2011 08:08:37 +0000

Asi mi nebudete věřit,
ale test všeobecných znalostí na FF UK je proti tomuhle procházka růžovým sadem. Asi je to tím, že to dělají už hodně dlouho…

Od: Michaela Ševečková

Michaela Ševečková — Tue, 22 Mar 2011 00:52:06 +0000

Re: Státní maturita z dějepisu: vítejte ve vzdělávacím pekle
Paní Mentzlová, souhlasím s vámi. Jsem už mnoho let po škole, ale z předmětů, které mne bavily, si pamatuji mnohé nebo se v tom směru dál o věci zajímám. K některým předmětům můj odpor teprve po 30 letech trochu slábne. Kouzlo dějepisu objevuji až v posledních letech, je to též velká škola morálky…

Od: fertek

fertek — Mon, 14 Mar 2011 09:13:44 +0000

Opravdu děsivý test
Taky jsem ten test, inspirován lidovkami, procházel a jeho metodologická úroveň je opravdu děsivá. Stejně jako autorovi mi přijde varující, že ta úroveň přípravy maturitních testů je spíš horší než lepší. Hlavně metodologicky. K těm kolegům, kteří tu obhajují, že maturant by měl něco vědět. To jistě měl, ale právě v tomhle směru je ten test mimořádně slabý. Například tu máte ukázku z Dekretu kutnohorského a pod tím čtyři data s odstupem asi dvou let a máte zaškrtnout, kdy byl vydán. Takže ta otázka fakticky zkoumá jen to, jestli jste si zapamatoval správně datum a poznal z textu, že jde o Dekret kutnohorský. Neptá se po smyslu, souvislostech, hierarchii událostí. Fakt jí jde jen o to, co jste si zapamatoval za čísla a jména. Nepřijde vám to u maturity z dějepisu, kterou asi dělají lidé, kteří chtějí ten obor dál studovat (možná politologii nebo tak něco) trestuhodně málo? Když se podíváte třeba na testy Kalibro, tak ty u historických událostí alespoň pracují s tím, že je řadíte za sebe. nemusíte si pamatovat přesné datum, ale naznačujete, že rozumíte tomu, jak jedno z druhého vyplývalo. Například. A taky se tak snadno netrefíte naslepo, jako když zaškrtáváte jednu možnost ze čtyř. To, co předvádí státní maturita, to jsou příliš často testy pro budoucí výherce televizního milionáře a ne pro opravdu vzdělané a přemýšlivé lidi. A to zcela pomíjím nepřijatelné množství sporných otázek s nejednoznačnou odpovědí a faktických chyb. To by se dva měsíce před ostrým startem státní maturity už opravdu objevovat nemělo.

Od: I.M.

I.M. — Sun, 13 Mar 2011 17:53:57 +0000

🙂
.

Od: Zdeněk Bělecký

Zdeněk Bělecký — Fri, 11 Mar 2011 21:00:53 +0000

Diletantství
Výčet přehmatů, hloupostí a nesmyslů produkovaných současným vedením ministerstva školství je už jen svým rozsahem frustrující, mnohem škodlivější a důležitější je ale OBSAH těchto změn k horšímu, které pravděpodobně na dlouhou dobu negativně ovlivní fungování vzdělávací soustavy. Ministr pochopitelně nemusí a ani nemůže být kovaným odborníkem na všechno, co se týká školství a vzdělávání, v tomto případě však zcela selhává ve své manažerské funkci, jejímž jádrem je vytvoření kompetentního profesionálního týmu. Kompetentnost a profesionalita je bohužel to poslední, čím jsou činy ministerstva a jím přímo řízených organizací obdařeny. Neumětelství, diletantství a ryzí amatérismus, jimiž jsou syceny poslední výplody státní moci, vyvolávají u odborníků záchvaty bezmocného vzteku a zoufalství. Představa, že validní, reliabilní a dostatečně citlivé (diskriminující) testy ověřující znalosti a dovednosti žáků v 5. a 9. ročníku základní školy je možné vytvořit tak, že učitelé spontánně vytvoří jakousi databázi příkladů, které budou generovány náhodným výběrem, je stupidita na úrovni pověstné Hurvínkovy představy o válce. Jiným příkladem systematické devastace vzdělávání státní institucí, v tomto případě Cermatem, je maturita z dějepisu, jejíž věcnou a fundovanou kritiku podali např. Tomáš Houška, Jan Kolář nebo Václav Klaus (ml.). Ve světle těchto smutných a nebezpečných počinů se plíživý návrat k jednotné škole, po které tak touží skalní komunisté (učitelka ! Semelová), zahájený „vzorovými“ osnovami, jeví jen jako bezvýznamná šaškárna. Ve skutečnosti všechny takové kroky ministerstva vyvracejí hodnoty, na kterých bylo naše novodobé moderní vzdělávání založeno, totiž demokratizaci a humanizaci vzdělávacího procesu a pedagogickou autonomii učitelů a škol. Nic takového ale žádná vládní strana ve svém volebním programu neměla.