Komentáře: Rostlinné historky 2: Hormonální podvodníci

Od: Jiří Kubásek

Jiří Kubásek — Sat, 15 Nov 2008 20:25:03 +0000

Modrá je dobrá, červená lepší
J. Kolář: Černé skvrny od Rhytisma acerinum na javorech znám, stejně jako hormonální bouří vyvolávanou tvorba hálek na lecčems. Zelené kousky, které nechtějí umřít na listech v senescenci jsou pro mě novinka. Díky za info!

Glum: Pan Kolář nemá úplně pravdu, tady si neodpustím trošku nahonit své EGO, anžto jsem strašně ješitnej:
Modré světlo je pro fotosyntézu míň účinné než červené hned ze dvou důvodů.
1/ modrý foton nese opravdu více energie než červený, jak Glume správně píšeš(te). No jo, ale fotosyntéza funguje kvantově, co využitý foton to stejný efekt. U modrého tudíž víc energie přijde na zmar.
2/modré světlo je také více pohlcováno ochrannými pigmenty jako jsou xanthofyly. Ty ho do fotosky neumí moc předat, takže zas ztráta… Pan doktor Kolář zřejmě psal odpověď dřív, než si přečetl můj přípěh k fotce „Modrá je dobrá, červená lepší“. Tu je možno vidět na stránce soutěže Rostlina s příběhem. J.

Od: Jan Kolář

Jan Kolář — Thu, 23 Oct 2008 15:50:22 +0000

modrá, zelená atd.
Glume, kytky reagují hlavně na modrou a červenou, protože ty dokážou využít pro fotosyntézu (a obě barvy srovnatelně dobře). Na zelenou dost kašlou, protože chlorofyl ji moc nepohlcuje, takže jako zdroj energie pro fotosyntézu není zelené světlo žádné terno.

Některé rostlinné fotoreceptory jsou citlivé i na červenou. Ovšem kupodivu ne ty, které řídí ohýbání stonku za světlem. Proč se to tak v evoluci vyvinulo, mi není moc jasné.

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Wed, 22 Oct 2008 08:26:10 +0000

TO je samozřejmě
biotrofní, tuším je už zakladatel moderní propagandy věděl, že mrtvou krávu nevydojíš.

Od: petr II

petr II — Tue, 21 Oct 2008 20:45:54 +0000

Vidím souvislost mezi RB a rostlinami,…
…jen mi není jasné, zda je TO nekrotrofní či biotrofní.

Od: GLUM

GLUM — Tue, 21 Oct 2008 16:48:37 +0000

To je podle GLUMA gusta
Měl bych dotaz k první rostlině s příběhem („modrá je dobrá“), opravdu je to tak, že fotoreceptory reagují jen na modrou (tj v reálu u bílého slunečního svétla na jeho modrou složku)? Anebo je to tak, že jsou rostliny chytřejší a dávají přednost modrému světlu před červeným, anžto má kratší vlnovou délku a dává jim více energie? Zkoušel někdo třeba stejný pokus se světlem zeleným a červeným? Nedala potom rostlina přednost zelenému?

A pak už jen drobná poznámka geologická k té arktické kytimyti – Ísland není moc Evropa, půlka patří k americké desce.

A teď už mě nic neudrží a v sobotu si udělám radost a koupím si pajehličník přeslenatý, ve společnosti našeho jinánku mu bude dobře a vytvoří základ našeho jurského koutku.