Komentáře: Proč nás lidi nemaj rádi

Od: Anonym

Anonym — Tue, 26 Jan 2021 03:27:13 +0000

Od: Petr Dočekal

Petr Dočekal — Sat, 21 Feb 2009 10:35:38 +0000

Science cafe
Dobrý den, nedávno jsme v Praze a za pár týdnů i v Brně, rozjely projekt na popularizaci vědy, převzatý ze zahraničí, s názvem science cafe (více o projektu na sciencecafe.cz). Snažíme se vytvářet prostor pro neformální setkávání vědců a veřejnosti a společné hledání otázek a odpovědí. Vědci a lidé, které věda baví a zajímá, mohou diskutovat nad šálkem čaje o nových vědeckých poznatcích. V tuto chvíli máme za sebou několik debatních večerů, které byly podle nás úspěšné. Rádi bychom pane Koláři s Vámi spolupracovali a zorganizovali debatní večer, na kterém by se diskutovalo o rostlinné biologii. Pokud je zájem i z Vaší strany ozvěte se prosím na [email protected] . Ať se daří.
Petr Dočekal

Od: Jan Kolář

Jan Kolář — Mon, 16 Feb 2009 20:16:33 +0000

re: H. Štorchová
Vždyť já chválím. Píšu „Na různých institucích je nemálo rostlinných biologů, kteří se intenzivně snaží propagovat svou vědeckou činnost. To je samozřejmě skvělé.“

Kéž by takových vědců bylo (v našem oboru i ve většině ostatních) aspoň o trošku víc – to jsem se hlavně snažil říct.

Pak jsem se také pokoušel argumentovat, že popularizace vědy má smysl, takže čas, který do ní některý z vědců případně investuje, nemusí pokládat za ztracený.

Od: helena Storchova

helena Storchova — Mon, 16 Feb 2009 19:59:04 +0000

Lovci mikrobů
Byl jednou jeden mikrobiolog a spisovatel, jmenoval se Paul de Kruif. Psaval napinave pribehy o objevování původců nemocí, o mikrobech. Byly to detektivky… ne kazdy to dokaze. Souhlasim, musime se snazit. Delam, co muzu, Vesmir, Ziva , Respekt, Port, rozhlas. Vic uz nejde, protoze by nebyl cas na badani.Take bys nas mohl pochvalit nekdy a nejen nam nadavat, ze delame pro popularizaci malo. Az budu na penzi, napisu knihu pribehu o lidech a rostlinach.

Od: Jan Kolář

Jan Kolář — Mon, 16 Feb 2009 12:17:19 +0000

re: J. Nosek
Dík za informace.

Od: jirka nosek

jirka nosek — Sun, 15 Feb 2009 05:56:55 +0000

popularizace vedy
uplne presne nevim-ale university jsou rizeny „udernym“ managmentem jako firmy-tudiz veskere uspechy jako klicove objevy v lecbe ci dulezite publikace se dostanou hned do medii nebot ma tom se stavi prestiz university (a treba v neposledni rade to nalaka darce financi-to je tady dost rozsirene). Vim, ze na strankach nasi university taky par dni vzdy „visi“ informace v pripade nejakeho uspechu.

Vsiml jsem si, ze media, jako verejnopravni PBS maji nekolik redaktoru, kteri se specializuji jenom na vedu (a podle toho jak fundovane komentuji vedecke objevy myslim, ze maji take prislusne, rekneme prirodovedecke vzdelani). V pripade vyrazneho objevu napriklad na PBS komentuji celou zalezitost simultane treba 2-3 odbornici na dany obor, v pripade kontraverznosti objevu jsou to casto strany, ktere maji na danou vec opacny nazor. PBS ma aspon jednou, dvakrat tydne pulhodinovy porad, ktery se 3×10 minut venuje zajimavym objevum ci otazkam vedy-vse je velice srozumitelne a poutave vysvetleno.

Od: Honza Petr

Honza Petr — Sat, 14 Feb 2009 22:19:44 +0000

re: Ondřej Vrtiška
Ano, je pravda, že je nutné novinářům nabídnout atraktivní téma, protože oni řeší něco jiného… Problém je v několika věcech, např. to co vědecká komunita považuje za zásadní, a na čem třeba ten jeden člověk 10-20 let pracoval, není pro média zajímavé, protože v současnosti to je „k ničemu“ a není to „mediálně prodatelné“ (teda pokud nedostal Nobelovu cenu). To že to bude prodatelné třeba za dalších 10-20 let nikdo moc neví, u některých věcí se to dá předpokládat, u některých nikoliv… Druhá otázka je na koho se v popularizaci zaměřit… Asi je to možné rozdělit na dvě skupiny: 1) na mladé lidi – potenciální vědce, 2) na všechny okolo nás. A zde je důležité, že každá skupina potřebuje jiný typ popularizace, každá „slyší“ na něco jiného… „TOP“ středoškoláky může „zabít“ to, že se na ně budeme dívat „jen jako na středoškoláky“ (mnohdy jsou dál než bakaláři). Naopak pro všechny je asi nutná autorita nejlépe ověnčená nějakými úspěchy…

Od: Ondřej Vrtiška

Ondřej Vrtiška — Sat, 14 Feb 2009 20:15:45 +0000

re: Fistron
„Gen akcelerující růst pšenice“ běžného člověka opravdu nenadchne, ale nemusíte mu nutně slibovat levnější chleba. Lidé se chtějí bavit, chtějí zažít dobrodružství, chtějí se nechat něčím fascinovat, udivit, překvapit, případně rozčílit. Skoro každé vědecké téma se dá prodat jako příběh. (Pane Koláři, Rostlina s příběhem byl sice výborný nápad, ale nakonec myslím moc dobře nedopadl. Nebyly to skutečné příběhy, nemělo to šťávu.) Navíc – k lidem se vědec dostane přes média, ta musí získat v první řadě. Nabídnout jim atraktivní témata, a to srozumitelně, aby jim redaktor porozuměl a aby uvěřil, že budou fungovat. S tím souvisí nutný servis – atraktivní fotky, případně videa, ochota vysvětlit podrobnosti, nechat se citovat i za cenu, že článek bude zjednodušený (což nutně neznamená lživý)… Novináři toho zpravidla o vědě moc nevědí, tlačí je uzávěrka, měřítkem kvality jejich práce je prodaný náklad, sledovanost nebo návštěvnost webu… (Něco o tom vím 🙂 To je třeba mít na paměti.

Od: Jan Kolář

Jan Kolář — Sat, 14 Feb 2009 18:58:55 +0000

re: Fistron
Máte sice pravdu, ale musí se s tím opatrně. Jakmile začnete moc básnit o světlých zítřcích, lidi časem poznají, že kecáte.

Nicméně v rámci možností se snažím o to, co navrhujete.

Od: Fistron

Fistron — Sat, 14 Feb 2009 18:54:27 +0000

Lidi více zajímá, jak něco řeknete, než co řeknete…
Problém není v tom, že by Vás lidé neměli rádi. Ale v tom, že jim neumíte srozumitelnou řečí dát najevo, co pro ně může Váš výzkum znamenat. Drtivá většina lidí nevidí souvislosti. Když jim řeknete, že jste objevil velmi zajímavý gen, který akceleruje růst u pšenice, tak Vám řeknou: „no a co…“ Ale když jim řeknete: Chleba bude stát 5 korun na místo 25, tak vzbudíte obrovský zájem.