Komentáře: Potřebují vědci podporu veřejnosti?

Od: Anonym

Anonym — Wed, 31 Mar 2021 09:07:33 +0000

Od: lenka doubravska

lenka doubravska — Mon, 22 Jun 2009 21:37:08 +0000

akademie vs univerzity
Hodnoceni vsech vedcu (molekularnich biologu s filozofy atd.) dohromady podle jednoho vzorecku je nesmysl, v kazdem oboru se pracuje jinym zpusobem, vznikaji vysledky, ktere nejde porovnavat jednotnymi body. Takovehle hodnoceni neni objektivni a neni fer na jejim zaklade akademii zlikvidovat, nedejboze ji spojit s univerzitami jak navrhuje pan Zrzavy. V akademii pracuje velka cast studentu odchovanych univerzitami, kteri tu delaji svoje doktoraty, diplomky. Univerzity nedavaji tolik kvalitnich prilezitosti, kde tato vyssi studia provadet. Vetsina specializovanych prednasek nutnych pro magisterske studium je take provadena lidmi z akademie, alespon co se tyce prirodnich ved, o kterych mam povedomi. Argumenty typu, ze akademie studenty nevzdelava, sbira ovoce univerzit a je malo efektivni mi pripadaji tedy scestne. I kdyz rezervy v ucinnosti (penize/vysledky) tady urcite jsou.
Zavreni akademie ved by melo minimalne jeden neblahy dopad na ceskou spolecnost. Odliv mozku. Chceme to?

Od: helena Storchova

helena Storchova — Fri, 12 Jun 2009 22:10:59 +0000

Body za prazce
Ale mohl by skveke referovat o vyzkumu kveteny mezi prazci. Tam se najde veci ! Opustene zeleznicni naspy mohou hostit i orchideje napr. Orchis coriophora. Mohli bychom vydat sbornik Flora na trati Pardubice-Ceska Trebova. Co kilometr, to nova kapitola za 10 bodu. Zeleznicni zastavka bude za 20. Vubec, takovy byvaly ministersky mluvci by byl skvelym stycnym dustojnikem pro komunikaci s Radou vlady pro vedu a vyzkum (RVVV). Nepodame si tento napad jako technologii nebo uzitny vzor (tusim 50 bodu)?

Od: Jan Kolář

Jan Kolář — Fri, 12 Jun 2009 18:14:10 +0000

Re: R. John
Nerad bych se hádal o slovíčka. „Profesionální popularizátor“ je můj amatérský pokus o nalezení českého termínu pro člověka, který je placený vědeckou institucí za to, že „překládá“ její výsledky z odborné hantýrky do všeobecně srozumitelného jazyka. V USA říkají takovým lidem na univerzitách Public Information Officer.

Osobně si myslím, že pracovní náplň takového člověka není totožná s tiskovým mluvčím. Kromě komunikace s novináři např. musí organizovat i některé na médiích nezávislé akce (třeba dny otevřených dveří).

Navíc by měl být vyloženě specializovaný právě na referování o vědě. Tuhle disciplínu totiž každý nezvládá. Posaďte na přírodovědeckou fakultu tiskového mluvčího, který předtím pracoval na ministerstvu dopravy – podle mě nadělá víc škody než užitku.

Od: Matúš Soták

Matúš Soták — Fri, 12 Jun 2009 11:09:34 +0000

Máte pravdu
Dobrý článok.

Od: Radek John

Radek John — Thu, 11 Jun 2009 20:12:48 +0000

Popularizátor vs vědecký publicista
Já si pod pojmem „popularizátor“ představuji vědce nebo jiného experta, který občas napíše o svém oboru. Pokud někdo profesionálně píše o něčem, co sám nezkoumá, je označil bych ho spíš za „vědeckého publicistu“, což by byl asi nejlepší překlad sousloví „science writer“.
Důvod, proč je u nás takových lidí málo, spočívá ve velikosti trhu. Angličitina má 300 – 400 miliónů mluvčích, čeština 12. Potenciálních čtenářů vědecké publicistiky je 33 x méně. To je důvod, proč u nás nikdy nevznikne periodikum typu New Scientistu.
Váš „profesionální popularizátor“, placený vědeckou institucí, by nedal odlišit od tiskového mluvčího. Žurnalistika musí být nezávislá.

Od: Jan Kolář

Jan Kolář — Thu, 11 Jun 2009 15:58:11 +0000

re: Lisa
Jasně, chápu. Tajemník přes češtinu a novináře stačí jeden na na hodně vědců. Není potřeba překládat z vědečtiny všechno, co se vyzkoumá. Stačí propagovat věci, které jsou opravdu hodně zajímavé nebo důležité, nejlépe obojí.

Od: Lisa

Lisa — Thu, 11 Jun 2009 12:45:22 +0000

ale ne,
neříkala jsem naprosto nic ve smyslu, že vědecká práce musí být rovna populárně-naučné práci, to překrucujete.
Jde o to, že aspoň v mém a okolních oborech jsou lidi takřka nuceni psát příšerně nudně a neosobně a nezáživně – a když čtu něco od kolegy vědce, kde si málem musím kreslit mapu souvětí, abych pochopila, co se k čemu vztahuje a pak usoudila, co tak mohl chtít sdělit, je to špatně. Že po pár letech praxe takový člověk nenapíše normální větu, je nasnadě.
Tiskovou zprávu nebo proslov na nějaké mecheche pro veřejnost klidně může sepsat nějaký odborník pro styk s veřejností, ale nemůže mít každý vědec tajemníka přes češtinu, aby tento překládal z vědečtiny článek pro sobotní Okresní rozhledy atp.

Od: Jan Kolář

Jan Kolář — Thu, 11 Jun 2009 11:58:38 +0000

re: Lisa, čtenář, jenicek
Lisa: Jedna věc je psát vědeckou práci pro ostatní odborníky a něco úplně jiného je převyprávět ty výsledky laikům. Takže zásadní podle mě je neplést tyhle dva žánry. Někdo zvládne oba, pro někoho je lepší zadat propagaci (třeba vytvoření tiskové zprávy) „překladateli“.

čtenář: Dělám toho překladatele. Výsledky lidí z ústavu se snažím převyprávět tak, aby byly zajímavé pro novináře. Podobní lidé jsou i na některých jiných ústavech, fakultách atd. Akorát mám pocit, že jich není dost a leckde nedoceňují jejich důležitost.

jenicek: To, co popisujete, je opravdu jedna z nejlepších vychytávek systému hodnocení. Bohužel ne jediná.

Od: čtenář

čtenář — Thu, 11 Jun 2009 09:50:14 +0000

Pane Koláři
prý jste také v poslední době i styčný důstojník pro novináře na jednom výzkumném ústavu. Tak co tam tedy vlastně děláte?