Komentáře: Matematika ve škole – má tahle úloha uspokojivé řešení?

Od: Anonym

Anonym — Tue, 26 Jan 2021 03:24:26 +0000

Od: elGeKoN

elGeKoN — Fri, 18 Jun 2010 23:54:25 +0000

mno mno mno
…já osobně matematiku jako takovou nezavrhuji a obdivuji ty, kteří opravdu ovládají. Což se o většině učitelů matematiky říci nedá … nebo jsem měl jen smůlu. Od nějaké 7. třídy až po současný první semestr VŠ je pro mne matematika opravdu jen nutným zlem (a hlavně nesmyslným vzhledem k zaměření mého oboru) a teď o zkouškovém dokonce noční můrou (to neke, fakt se mi o ní zdá). A proč?! Jen kvůli vyučujícím. Vždy mě nepotopila matika, ale učitel.

Od: Richard

Richard — Wed, 06 Feb 2008 10:49:05 +0000

Pomohla mi nová kniha
Já taky bojoval s matematikou, ale jen do loňského roku. Pak mi hodně pomohla kniha RNDr. Hejkrlíka Matematika – Sbírka řešených příkladů – Rovnice a nerovnice. Dostala se ke mě náhodou, protože jinak většinou zůstává u vyučujících – což je myslím velká škoda. Zajímal by mě Váš názor na učebnici. Více na http://www.hejpa.eu
Díky.

Od: J. Horský

J. Horský — Thu, 22 Mar 2007 18:22:53 +0000

Petrovi H.
Příčiny jsou v širších souvislostech. Osobní odpovědnost za cokoli není v módě, pocit viny je zatlačován ve prospěch navození iluze o vlastní dokonalosti. Společenskou prestiž mají žvanilové, tzv. celebrity, ne pracanti. Do takového prostředí se matematika nehodí, protože se nedá okecat, musí se odpracovat. Potud k neoblíbenosti matiky.

„Jiné příčiny“: Nízká společenská prestiž tech. oborů. Vytváří se atmosféra, že fabriky jsou fuj, za nadšeného hýkání občanů jim úřady utahují regulační opratě, o Zelených ani nemluvě. Odpovědnost za výsledek je nesporná, vždy měřitelná a zpětně dohledatelná. To vše v podmínkách globální konkurence, které podléhá průmysl, nikoli však terciární sféra (služby, státní správa). Intenzita práce a míra osobní odpovědnosti v průmyslu je nesrovnatelně vyšší než jinde, takže ani (v současnosti) vyšší platy dost nemotivují.

Jako výmluva se pak použije strach z matematiky, skutečným důvodem je lenost. Proto na tech. školy chodí málo talentovaných dětí.

Od: Re: Milým protivníkům

Re: Milým protivníkům — Wed, 21 Mar 2007 11:29:05 +0000

Petr H.
Pane Horský, nerad bych slovíčkařil, ale v když se v otázkách výuky vedle sebe ocitnou slova selekce a smysl, zpozorním. Neměl jsem v úmyslu vám podsouvat názor, že ona selekce je jediným smyslem výuky matematiky, jen jsem chtěl upozornit, že selekce po česku je nežádoucí. Nezapomínejme na to, že celá tato debata je inspirovaná jistým výzkumem. Dosud jste se nedotkl otázky, proč právě u nás je matematika natolik neoblíbená. A nezájem o technické obory s tímto zcela jistě souvisí! Na ZŠ i SŠ si žák/student vytváří vztah k jednotlivým předmětům. Mohl byste nastínit ony „jiné, významnější příčiny“? A nechci slyšet, že jde o nepopularitu fyziky nebo chemie, protože to bychom se točili v kruhu. Absolvent technických oborů má významně lepší pozici na trhu práce a řekl bych, že (trochu nezaslouženě) i vyšší společenskou prestiž. (Ing. vs. Mgr). Pokud máte na mysli vyšší náročnost technických oborů, pak – i kdybychom tuto námitku připustili – stále zůstává srovnání se zahraničím.

Od: Ondrej

Ondrej — Tue, 20 Mar 2007 23:46:04 +0000

RE:Milým protivníkům
Bohuzel, opet se neshodneme. Pisete-li:“Snad se shodneme na tom, že článek i dosavadní reakce se točí kolem matematiky ZŠ a SŠ.“, pak nemate pravdu. Clanek se sice toci kolem ZS a SS matematiky, ale reakce nikoliv. Jak dokazuje pan Alan Hajn ze dne 14.3 prispevkem Matematika na PF (pokud PF opravdu znamena Pedagogicka Fakulta). Dalsim dukazem budiz i Vas prvni prispevek (druhy odstavec) ze dne 15.3, jez si dokonce protireci s tim co jste napsal (viz „…“).
Ano, nyni se muzete obhajovat tim, ze jste mel v dotycnem odstavci na mysli matematiku ZS a SS. To ale vyvravci pan Jan Kolar prispevkem ze dne 16.3., cituji:“Pane Horský, metematika jako prostředek selekce na vysokých školách technického zaměření je možná dobrá. Já jsem ale psal o matematice na základních a středních školách.“ Tedy, nejenom ja, ale i p. J. Kolar pochopil, ze mate na mysli v druhem odstavic VS matematiku.
Tudiz nechapu jakeho diskusniho faulu jsem se dopustil v predchozim.

Od: J.Horský

J.Horský — Mon, 19 Mar 2007 18:49:46 +0000

Milým protivníkům
Váši reakci ze 17.3., Ondřeji, beru jako diskusní faul. Snad se shodneme na tom, že článek i dosavadní reakce se točí kolem matematiky ZŠ a SŠ. Snadno mě utlučete, když mi předhodíte matematickou vědu, m. výzkum nebo m. pomníky. Ty opravdu nejsou jednoduché. Rovněž pamatuju existenci (jsou ještě dnes?) specializovaných matematických gymnázií – tak ani tam, pro úplnost, není matematika jednoduchá. Jinde ano – tečka.

Nebudu dokazovat P=NP, ani Fermatovu větu, ani nic podobného, protože to neumím.

P.Huňa a Lisa: Fragmenty, vytržené z kontextu, generalizujete a navíc Lisa v 1. odstavci extrapoluje tak záštiplně, až jí z toho lezou vyložené lži („šupléra“).
Shrnuto:
– smyslem výuky matematiky je MIMO JINÉ selektovat podle úrovně logického a (děkuji p. Kolářovi za správné připomenutí) abstraktního myšlení. Matematika je k tomu vhodnější než jiné předměty a dává průkaznější výsledky.
– nezájem o technické obory má jiné významnější příčiny, než averzi k matematice.

Toť fše. J.H.

Od: Lisa

Lisa — Sun, 18 Mar 2007 20:22:58 +0000

selekce a fundamentalisti
Matematika je nesmlouvavá. Ale to ještě neznamená, že filosofická disputace musí být bohapusté plácání (jak Jaromír Horský naznačuje), že cokoli, co se nedá přeměřit šuplerou, je snůška nesmyslů.
Logické myšlení se dá cvičit na počtech, matematice, jazyce.. nebo taky na procházce po návsi… a upřímě řečeno, radši kvalitní absolventi středoškolských počtů, než nekvalitní absolventi matematiky. Počty většině lidí půjdou lépe a radostněji (viz autorův příklad s barbínou), než úžasnoucně logické a nesmlouvavé a jedině objektivní počítání příkladů typu 45.429% z 1239,55.
Odhaduju, že na žádné pedagogické fakultě ovšem reálný výzkum čehokoli nedělají – všechy publikace o teorii pedagogiky, které se dostaly v poslední době do mých špinavých, nevzdělaných a nelogických pařátů, jsou ve stylu Seberu pět knih a sesmolím šestou a zářez do publikační pažby tak sobě učiním.

Od: Petr Huňa

Petr Huňa — Sat, 17 Mar 2007 17:23:11 +0000

Selekce
Podle pana Horského je smyslem výuky matematiky selektovat. Podle mého názoru je jejím smyslem kultivace určitých specifických kvalit myšlení a ona selekce, kterou můžeme připisovat každému školnímu předmětu, je pouze vedlejším efektem. Ale zkusme tu myšlenku selekce úplně nezavrhovat. Výuka každého předmětu má potenciál získat nebo odradit žáka či studenta od studia daného oboru. Jak to vypadá s matematikou u nás? Tak, že její „výuka“ každoročně vyselektuje takovou drtivou armádu absolventů SŠ s averzním vztahem k matematice, že děkani technologických fakult nemusejí vypisovat ani přijímací zkoušky. Je toto cílem? Proč tomu tak je zrovna u nás?

Od: Ondrej

Ondrej — Sat, 17 Mar 2007 02:01:15 +0000

(2/2) RE:O.
Mym protiprikladem jsou tyto problemy. Pokud stale trvate na tom, ze matematika neni tezka, rad bych byl u toho az budete dokazovat treba P=NP. Jen pro zajimavost. Cca pred dvema, mozna trema roky byla dokazana Poincareho domenka ruskym matematikem Grigori Perelmanem. Vic se lze docist na Wikipedii.

>Když v matematice uděláte jedinou chybu v postupu, nedojdete k cíli vůbec.<
O teto vete by se dalo diskutovat, ale nevim jak si predstavujete pod pojmy matematika, postup a cil.

>Tím matematika mimoděk selektuje (zas to slovo…) podle odpovědnost. Což je také důležité kritérium.<
Tak teto vete naprosto nerozumim.