A. Tůma: no vidíte, úplně jsem na váš článek zapomněl. Naštěstí jste v něm řešil spíš komparativní výhody a takovouhle ekonomii. Mně spíš zaujalo, proč by děti ve škole měly poslouchat jednostrannou propagandu, když reklamy je dost v televizi.

pizi: To, co popisujete, je pomoc supermarketu, který podle vás dělá líp svou práci. To je OK. Já mám spíš výhrady proti míchání dobročinnosti do tržního prostředí za každou cenu. Takže např. nejsem nákupní vlastenec a nekupuji české zboží jen proto, že je české, bez ohledu na kvalitu a cenu. Přijde mi, že bych nemístnou shovívavostí výrobcům v delším výhledu spíš škodil. Jen ať se chlapci a děvčata naučí uspět v konkurenci.

[http://tuma.blog.respekt.cz/c/34129/Jezme-ceske-]

Druhá myšlenková perla je „Když se u regálu rozhodujem, co do koše dáme, je to taky o tom, komu tím pomáháme“. Děkuju pěkně. Netušil jsem, že zemědělství je charita, nikoliv podnikání.

Teprve nedavno jsem si uvedomil, ze svym nakupovanim nejen uspokojuji sve potreby, ale take hlasuji o tom kdo prezije a kdo zahyne. To me privedlo k tomu, ze pri svych nakupech kalkuluji i s tim komu tim pomaham a povazuji to za soucast „parametru“ daneho zbozi. Presneji je to hlavne o tom, ze nenakupuji tam, kde si myslim, ze to delaji spatne. Napriklad mam blizko supermaket Albert, ktery ma hroznou zeleninu a ovoce. Bio povazuje za sproste slovo atd… Rohliky maji ok a ja bych je tam mohl chodit kupovat. Presto i pro rohliky chodim do vzdalenejsi Bily, kde bio veci maji a zeleninu maji slusnou, protoze nechci svou podporu dat albertu. Trh je skvely nastroj pokud se na nem pohybuji spotrebitele kteri jsou si vedomi sve „moci“