Komentáře: Hyperprostor, struny a červí díry ve fyzikální sci-fi

Od: Anonym

Anonym — Wed, 31 Mar 2021 09:09:40 +0000

Od: Valonis

Valonis — Sat, 28 Nov 2009 18:30:37 +0000

Neměřitelné rozměry
Pane Koláři, i psaní recenze odborné knihy vyžaduje určitý Ahnuung o věci. Napsal jste že prostor je čtyřrozměrný cituji: „kytarové struny se spokojí s běžným čtyřrozměrným prostorem (tři prostorové rozměry a čas),“ Čas není prostorovým rozměrem.
Dalším úletem je Vaše tvrzení, že ,cituji: „Deset rozměrů kolem sebe nevidíme, to je pravda. Důvod je však podle vědců jednoduchý: šest se jich při vzniku vesmíru smrštilo na neměřitelně malou velikost.“ Pane Koláři, neměřitelně malá velikost je nulová!!!Má smysl zahrnovat do výpočtu nulové hodnoty?

Od: Tomi

Tomi — Mon, 05 Oct 2009 14:23:36 +0000

Věřím
Věřím tomu že tohle všechno je možné. Není to jen scifi je to realita! Musíme si uvědomit že za nejakou dobu budeme cestovat červími díramy do vzdálených končin vesmíru a na jiné planety. Seznamovat se s obyvateli cizích světů a objevovat krásy a strasti jiných fyzikálních zákonů v jiných vesmírech,
prostorech a dimenzích!!

Od: Pavel P. Ries

Pavel P. Ries — Thu, 27 Nov 2008 18:30:48 +0000

Taky se hlásím do klubu
Koupiím, ale nevím kdy přečtu.
88×5 = 440 že by prostorů, zřejmě to bude nesprávne odpísané

Od: jarda pinc

jarda pinc — Wed, 26 Nov 2008 05:41:58 +0000

Tady VeKo
se hlásí ……. Kdo mu podal pero 🙂 Jeden prostor už je tady na blogu he .
Re Ivo Kaipr “ Jeden zůstane otevřený = čas, tvořící prostor. To otevřené je v každém bodě „neseno“ uzavřeným“- to je dobrý postřeh, mám pocit že ten -nesený -prostor, právě že tomu nikdo nerozumí, je prostor pro zvědavce.
Koupím , přečtu 😉 Příjemný Den

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Mon, 24 Nov 2008 23:40:56 +0000

Mnohorozměrnost ukazuje možná jenom to,
jak je svět odlišný od našich jednoduchých modelů. Snažíme se napasovat všechny děje do obrazů, které makroskopicky známe – jenže ono je to možná jako chtít popisovat barevný svět, když vidíme jen odstíny šedé. Nemáme samozřejmě jinou možnost, takže musíme jít právě tudy.

Třeba ale složitost popisu znamená, že jsme na tom jako astronomové, popisující pohyby na obloze geocentrickým modelem, takže se topící v podivných epicyklech, tj. že jsme v principu šlápli úplně vedle. A až se podíváme správným směrem, objeví se průzračně jednoduchý, makroskopicky představitelný model.

Mně se ovšem princip superstrun a mnoha rozměrů líbí. Kdysi jsem došel k tomu, že ideální je popsat veškerou stabilitu jako cykly opakujících se stavů. Na začátku je mnoho rozměrů volnosti pohybu otevřených – a skoro všechny se zacyklí = „zákony“. Jeden zůstane otevřený = čas, tvořící prostor. To otevřené je v každém bodě „neseno“ uzavřeným.

Jo, kde jsou naivní ty časy:-) Dík za článek, koupím, nepřečtu:-)

Od: Honza H

Honza H — Mon, 24 Nov 2008 11:24:25 +0000

hlásím
se do Klubu zvědavců :-).
Kniha je dobré doporučení před vánoci, asi to koupím synovi.

Od: Petr

Petr — Mon, 24 Nov 2008 10:23:35 +0000

je to sci-fi
Realita experimentů produkuje „zoo“ částic. Standardní model tomu v 3+1 dimenzích říká parametry (18 až 29) a strunová teorie to převádí na dimenze (třeba 26 dimenzí).
en.wikipedia.org/wiki/Standard_model
en.wikipedia.org/wiki/String_theory
Ale zoo parametrů či dimenzí nic neřeší (ony stupně volnosti zůstávají jako informace). Je to jen „The ping-pong with the words“. 🙂
A vrcholem pak je interpretace mnoha světů (na které staví funkčnost kvantových počítačů a pod.)
en.wikipedia.org/wiki/Many-worlds_interpretati on
Tam je tolik dimenzí jako konkrétních stavů (částic ve vesmíru a pod.), tedy 10 na desítky (či stovky). To už je fantas magorie …

Od: luk pokorny

luk pokorny — Mon, 24 Nov 2008 10:00:43 +0000

diky za skvele doporuceni,
ostatne jako obvykle! klub zvedavcu je skvely napad!