Komentáře: Co nás dělá lidmi?

Od: GLUM

GLUM — Fri, 04 Jan 2008 09:27:30 +0000

Co Vás dělá lidmi?
No, pár výrazných odlišností od ostatních tvorů by se našlo: oděvy a jiné umělé ozdoby, střelné aj. zbraně, pravidelné masové vyvražďování příslušníků vlastního druhu, k tomu Glumozek nemůže najít paralely. Jednou z těch lidských zrůdností je taky písmo (a všechny jeho deriváty včetně programování a internetu vůbec) a matematika přesahující číslo 7 (přiznám se, že nevím, jaxou na tom ostatní savci, ale u ptáků tvoří Jeníčkem zmínění havrani spolu s papoušky šedými a ještě několika málo (zjištěnými) druhy absolutní špičku, která umí napočítat do sedmi). I když zase bráno kyberneticky, nemáme dodnes křemíkový procesor, který by zvládnul v reálném čase počítat perfektní psí křivku přesně podle zaječího kličkování a ještě k tomu řídit celé tělo běžící rychlostí kolem 50 km/h (a sledovat zbytek smečky), což levou zadní zvládne každý slušný honič. A to jsou psovité šelmy celkem starobylé.

Od: Jan Kolář

Jan Kolář — Thu, 03 Jan 2008 19:22:05 +0000

P. Pavlasovi
„Duševní“ evolucí jsem s nadsázkou myslel evoluci chování, inteligenčních schopností apod. To se zkoumá obtížně, nicméně biologové studující chování zvířat si rádi kladou otázky typu proč zvířata pomáhají svým příbuzným, proč si hájí teritorium, proč si hledají sexuální partnery právě takovým způsobem, který je pro daný druh typický. A dají se vymyslet věrohodné hypotézy o tom, jaké selekční (evoluční) tlaky nějaké chování vyvolaly.

Např. když zvířata pomáhají blízkým příbuzným (třeba se starají o sourozence), pomáhají tím přežít nejen příbuzným, ale hlavně vlastním genům, které s nimi sdílejí. Takže geny pro „starostlivost“ se v dalších generacích více rozšíří. Dobrý úvod do tohohle evolučního uvažování jsou např. knihy Sobecký gen nebo Červená královna.

Evoluce inteligence se jistě zkoumá ještě hůř. Nějakou inspiraci poskytuje srovnání lidí se šimpanzy a jinými primáty, něco napoví archeologické nálezy (třeba pohřby už jsou důkaz docela komplexního duševního života).

Od: Petr Pavlas

Petr Pavlas — Thu, 03 Jan 2008 14:03:54 +0000

To jenicek
Dobře, myšlení souvisí s mozkem. Souhlas. Ale jak může biologie zkoumat vývoj myšlenek? Může zkoumat, jak se měnil v průběhu času mozek jakožto hmota…

Ale jak chcete biologicky vysvětlit, že Beethoven napsal Osudouvou? Nebo vznik koránu? Lze aplikovat princip přirozeného výběru i na oblast myšlenek a teorií (přežijí ty nejsilnější). Ale tím už se snad dostáváme mimo hájemství biologie, nebo ne?

Od: jenicek

jenicek — Thu, 03 Jan 2008 13:08:24 +0000

to Pavlas
Ono se totiž zjistilo, že snad každá vlastnost o které se kdysi myslelo, že je jen lidská (podvádění, lhaní, vraždění, kooperace, používání nástrojů, počítání přirozených čísel) se dá v menší či větší míře nalézt i u některých zvířat. A spousta z nich přitom taky nenosí tak obrovský mozky jako my (třeba havrani používající nástroje). Takže tu „kvalitu“ mají taky, jen my to máme obvykle rozvinutější tj. ta „kvantita“.
K té „duševní evoluci“, pokud něco souvisí s mozkem, a navíc je to vlastní všem lidem, tak to bude nějak souviset s geny a tudíž podléhat evoluci.

Od: MS

MS — Thu, 03 Jan 2008 11:25:47 +0000

Nalakal jsem mne k precteni knihy
Nalakal jsem mne k precteni zajimave knihy, diky!

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Thu, 03 Jan 2008 08:52:34 +0000

Dík za doporučení
Díky za doporučení, kniha mi unikla a podívám se na ni, bude nejspíš stát za přečtení.

Od: Petr Pavlas

Petr Pavlas — Wed, 02 Jan 2008 23:49:32 +0000

Díky za článek.
Uhlířovy články podle mne patří k těm velmi dobrým.

Nadpis zní: „Co nás dělá lidmi?“ Odpověď zní, že rozdíl je pouze kvantitativní, nikoliv kvalitativní.

Nevím dost dobře, co si mám pod tím představit. Je jasné, že definice člověka jako dvounohého tvora bez peří a s nehty (Platon), není to pravé. Ale znamená to, že nedokážeme odpovědět na otázku, čím se člověk liší od zvířete?

Abych řekl pravdu, také moc nerozumím, jak může evoluční biologie zkoumat „duševní evoluci“.