Napsal jsem přesně toto: „pane Mitáčku, máte-li dojem, že oslavuji, nebo chci oslavovat normalizaci, jste – zlobte se nebo ne – obyčejný omezenec.“

Máte-li vskutku tento dojem, nemám důvod na svém prohlášení nic měnit. Proč? Zkrátka proto, že tento Váš dojem je mylný. A každému s IQ od 75 a výš, kdo to, co jsem napsal (tady či ve svém textu), přečetl, to musí být myslím jasné.

A tudíž prosím se napříště více zamyslete nad tím, co začnete hlásat do světa.

Setkání s vámí s díky odmítám, volný čas se snažím využít setkáními s lidmi, kteří netrpí tím, že by druhé museli přesvědčovat o banalitách jako vy.

PS: Vaše studenty lituji. Navíc jste mě urazil tím označením za omezence. To odmítám.

S těmi faktory máte pravdu. Já bych jen doplnil, že je celkem přirozené, že lidé jednají a utvářejí si své pocity podle toho, co mají sami možnost vnímat. A pokud před rokem 1989 byla kriminalita méně viditelná (ať už byla reálně vyšší, nižší či stejná) – z takových či makových důvodů – budí to zákonitě zdání, že dnes je to s ní horší. Ostatně i já to tak cítím, i když tady může hrát roli i věk: dítě přece jen vnímá svět okolo sebe velmi omezeně a v bezpečí ochranných křídel rodičů. Právě proto by se hodily ony přesné statistiky.

A je možná pochopitelné, že i mnozí lidé by se do té bezpečné předlistopadové klece raději vrátili.

O to mně ale v reakci nešlo. Chtěl jsem jen poukázat na fakt, jak jednoduše a bez potřebných informací si někteří lidé dokáží zformovat mínění na dobu a věci, které se tenkrát udály.