Čeština ve věku internetu
Internet dává možnost psát každému, kdo od sebe rozezná písmenka na klávesnici a svůj výtvor pak dokáže poslat do světa pomocí některého uživatelsky přívětivého blogovacího systému. Větší demokracii v publikování už si snad ani nelze představit. To je pochopitelně skvělé. Zároveň tím bohužel vyplul na veřejnost problém, který do té doby zůstával decentně skryt hluboko v soukromí: spousta lidí píše jako prase.
Nemyslím tím myšlenkový obsah a stylistiku textů, ale něco mnohem jednoduššího: gramatiku a pravopis. Takový Ivan Derer nebo Ostravak si pochopitelně mohou psát, jak jim zobák/zobak narost, protože to patří k jejich osobitému stylu. My ostatní bychom se ale měli snažit, aby naše texty byly jazykově aspoň na úrovni páté třídy.
Vážně na tom tolik záleží? Někteří internetoví literáti, když jim někdo vytýká do očí bijící pravopisné chyby, argumentují tím, že jim jde hlavně o vyjádření myšlenky nebo sdělení informace. To je přece podstatné, ne kdovíjaká i/y a čárky v souvětích! Já tuhle výmluvu neberu. Autor je za svůj text zodpovědný po všech stránkách. Pokud ho napíše jakousi karikaturou češtiny, připravuje čtenáře o část požitku ze čtení.
Návštěvníci blogů pak reagují různě. Někdo souhlasí, že smysl je důležitější než forma, někdo se zdrží komentáře, jiný doufá, že se autor polepší, když mu v diskuzi sprostě vynadá. Já se dnes pokusím poradit – aspoň těm psavcům, kteří možná ve škole neexcelovali v diktátech, ale mají své čtenáře natolik rádi, že jsou ochotni své texty před publikací trochu zkontrolovat.
Příručka ve vašem počítači
Jistě, můžete během psaní používat software pro kontrolu pravopisu. Také jsem to kdysi dělával. Brzy jsem ale zjistil, že je to celkem k ničemu. Pokud se za posledních pár let něco zásadního nezměnilo, dokáže počítač odfiltrovat úplně špatné tvary slov (třeba „mňe"), ale neví si rady s jemnostmi závislými na kontextu. Například nepozná, jestli v konkrétní větě má správně být „mně" nebo „mě".
Proto není od věci v podobných případech nahlédnout do nějaké příručky. Od včerejška je jedna velmi spolehlivá i na internetu. Jmenuje se Internetová jazyková příručka. Stránky vytvořil Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR společně s Fakultou informatiky Masarykovy univerzity. Výzkumný ústav specializovaný na češtinu je myslím nejlepší možná záruka důvěryhodnosti informací. Takže se můžeme bez obav podívat, jak jejich duchovní dítko funguje.
Inovativní webdesign zde opravdu nehledejte. Vzhled je jednoduchý až strohý; takhle vypadaly internetové stránky v roce 1993, kdy jsme si v práci koupili první modem a na načtení padesátikilobajtového obrázku čekali deset minut. Ovšem nepokládám to za zásadní vadu. Účelem projektu je poskytovat informace, ne lákat návštěvníky na profesionální grafiku zpestřenou pár flashovými animacemi.
Problematická slova
Na hlavní stránce jsou nejdůležitější dva vyhledávací formuláře: můžete hledat buď ve slovníkové části, nebo ve výkladové. Nahlédněme nejdřív do slovníkové, která obsahuje přes 60 000 hesel. Začněme něčím jednoduchým: píše se „myš", nebo „miš"? Zadáte-li „miš", program nic nenajde. Při zadání slova „myš" budete úspěšní, zobrazí se vám heslo s několika rubrikami.
Zdaleka nejužitečnější je tabulka všech tvarů slova. Díky ní už teď máte jistotu, že „myš" se píše s tvrdým, a navíc jste zjistili, že se spisovně říká „s myšmi", nikoliv „s myšima". V hesle jsou ještě informace například o dělení slova, příklady použití, u méně obvyklých nebo často zaměňovaných slov (tip/typ apod.) i stručné vysvětlení významu.
Pokud si někde opravdu nejste jisti (napadá mě třeba „bronchi/yti/yda"), asi byste uvítali pokročilejší možnosti vyhledávání. Hodně databází dovoluje použít hvězdičku a otazník, které můžete napsat pro vyhledávání libovolného řetězce znaků nebo jednoho libovolného znaku. V tomhle případě byste tedy zadali bronch* nebo bronch?t?da. Jenže příručka kupodivu nenabízí ani tuhle dosti běžnou a jednoduchou možnost. Musíte vždy hledat správný tvar celého slova. Když máte smůlu, najdete bronchitidu až napočtvrté.
Ve světě počítačů jde naštěstí hodně věcí přechytračit. Nedokážete se rozhodnout mezi „zapomněl" a „zapoměl"? Nemusíte zkoušet oboje – jednoduše zadejte do formuláře bezproblémový infinitiv „zapomenout".
Ale pojďme dál. Moje babička občas s hrdostí vzpomínala, že jako jediná ze třídy napsala v diktátu správně větu „Louka voněla podběli/y a jitroceli/y, které jsou výbornými léky proti kašli." S pravopisem mám problémy málokdy, ale tady pokaždé váhám. Naštěstí si teď mohu najít „podběl" a „jitrocel" a v tabulce tvarů si ověřit 7. pád množného čísla.
Tabulka tvarů mě vůbec nadchla, protože díky ní vám příručka poradí nejen s pravopisem, ale i s gramatikou. Čeština se vyvíjí a občas si nejsem jistý, co je ještě hovorově a co už spisovně. Svůj blog například píšu, nebo píši? A vida: správně je obojí. U hesla je navíc odkaz do výkladové části, kde je problematika píšu/píši a obdobných sloves objasněna podrobněji.
Kde se často chybuje
Čímž se dostáváme k výkladové části, obsahující 157 textů, vysvětlujících různé pravopisné a gramatické jevy. Autoři vybrali témata, která lidem nejčastěji dělají těžkou hlavu. Psaní čárek, pomlček, velkých písmen, přechodníky – pro každého něco, řekl bych. Až na pár odborných termínů, které už jsem asi zapomněl ze školních let, jsou texty velmi srozumitelné.
Hesla jsou tematicky setříděna, orientace v nich je poměrně snadná. Můžete v nich i vyhledávat slova, jenže tahle funkce nefunguje moc dobře. Zadáte „pomlčka": OK, vypadne vám několik hesel o psaní pomlček. Ale chcete vědět, kdy se píše čárka před spojkou „nebo"? Na dotaz „nebo" dostanete výpis snad všech témat, protože program hledá podle výskytu slova kdekoliv v celém textu. Rychleji se k odpovědi doberete s dotazem „čárka", případně „čárka před nebo". Bylo by lepší, kdyby tvůrci příručky určili ke každému heslu klíčová slova a omezili vyhledávání jen na ně.
Užitečný pomocník
Dál už si s internetovým průvodcem po úskalích češtiny pohrajte sami. Také jsem si pohrál a z celého projektu jsem získal dobrý dojem. Tuhle stránku budu určitě používat.
Nicméně pár úprav by internetové příručce prospělo. O nedostatcích vyhledávání už byla řeč. Ve výkladové části by se hodil slovníček jazykovědných pojmů. Ve slovníkové části chybí některá málo užívaná nebo nová slova, přestože jejich správné psaní by mohlo hodně lidí zajímat. Například pořád nevím, jestli jsem bloger, nebo blogger. Ale „blog" v databázi mají. V hesle „inka" jsem našel chybu: 2. pád množného čísla jistě nebude „ineků". Jiné chyby ve tvarech slov jsem při svém brouzdání neobjevil, takže se vyskytují doufám jen sporadicky.
Na závěr bych chtěl autorům a správcům „češtinářského" webu popřát, ať jim nepadá server pod náporem návštěvníků. Přání není jen zdvořilostní: ve čtvrtek odpoledne fungovaly stránky bez problémů, ovšem večer byly většinu času nedostupné nebo běžely neuvěřitelně pomalu.
Internetová jazyková příručka
http://prirucka.ujc.cas.cz/
Hodnocení (0 až 10 bodů): 7 (když server nestávkuje)