Reklama
 
Blog | Jan Kolář

Mezinárodní rok Země – geologické akce pro každého

Jedenáctého února začal v Praze český program Mezinárodního roku planety Země. Jeho cílem je přitáhnout zájem veřejnosti ke geologickým vědám. Docela veliká a dlouhodobá popularizační akce; proto jsem se vypravil na vernisáž pilotní výstavy na Národní třídu, abych se podíval, jak propagují vědu lidé z jiných oborů. Na co se milovníci přírodních geologických výtvorů, starých šachet, minerálů, hornin a všemožných šutrů a kamení mohou letos těšit? A přesvědčí geologové zbytek lidstva, že jejich práce je nejen užitečná, ale také zajímavá?

Rok 2008 vyhlásila OSN za Mezinárodní rok planety Země, především na podnět Mezinárodní unie geologických věd (IUGS) a UNESCO. Projekty pořádané v rámci Roku by měly přispět ke zlepšení spolupráce a komunikace mezi vědci geologických disciplín na jedné straně a politiky a veřejností na druhé. Je tedy jasné, že půjde hlavně o popularizaci vědy.

Já sám se zatím držím se svými popularizačními spády v mantinelech jednoho středně velkého výzkumáku, takže jsem byl zvědavý, jak se organizuje mezinárodní akce. Kromě toho mám geologii a příbuzné obory rád – jinak bych neměl na půdě skříň plnou zkamenělin. Proto jsem dlouho neváhal, když mi v mailu přistála pozvánka na slavnostní zahájení Roku Země v sídle Akademie věd, která slibovala i vernisáž „nulté instalace" putovní výstavy.

Co můžeme od geovědního roku čekat? Plány organizátorů jsou ambiciózní – výukové materiály, výstavy, instalace, publikace, spolupráce s geoparky, péče o geologické památky, výtvarná soutěž pro děti… Pro podrobnosti se podívejte na internetové stránky projektu. Grafickým designem vás sice neuchvátí, ale jako zdroj informací jsou použitelné. Po pár kliknutích jsem například objevil, že v Praze na Spořilově existuje geopark, expozice hornin z celého Česka (trochu i Slovenska) pod širým nebem. O spořilovské atrakci jsem neměl tušení. Až přestane být venku hnusně, nejspíš půjdu jeden víkendový den místo do divočiny na sídliště a pak vám poreferuji.

Reklama

Na vernisáži se mluvilo i o dalším projektu – Geologové pro Prahu. To je iniciativa městské části Praha-Trója. Čtvrť, která se už honosí zámkem, zoologickou a botanickou zahradou, se sympaticky snaží přidat další lákadlo. V první fázi se počítá, že v Tróji vzniknou informační stanoviště přímo na tamních geologicky zajímavých lokalitách. Výhledově by se mohlo vybudovat i menší geologické centrum, možná v areálu botanické zahrady. Celý projekt se bude uskutečňovat postupně během několika příštích let. Uvidíme, do jaké podoby se nakonec vyvine.

Vlastní výstava „Planeta Země mocná a zranitelná" na Akademii věd, která potrvá od 11. 2. do 6. 3., je opravdu nultá instalace. Pod slovem výstava jsem si představoval něco většího, ovšem výstavní sál v budově se právě rekonstruuje, takže uvidíte jen malou ochutnávku – asi deset informačních panelů a několik velmi efektních geologických a paleontologických exponátů, to vše v předsálí za vchodem. Panely přibližují hlavní témata Roku planety Země. Kromě tradičních oblastí jako jsou oceány, vznik hornin v zemské kůře nebo zemětřesení mezi ně patří třeba i půda nebo geologie velkoměst. Potěšil mě důraz na ochranu přírody, zdraví lidí a zodpovědné využívání zdrojů. Tedy žádné loužení uranu kyselinou a jiné prasárny vyspělé průmyslové civilizace – autoři se snaží dokázat, že geologie může sloužit i rozumnějším účelům.

Pokud budete mít v Praze cestu okolo adresy Národní třída 3, zajděte dovnitř. Informační panely jsou napsané a graficky vyvedené dosti přehledně a srozumitelně. Dozvíte se, jakými problémy žijí současné vědy o Zemi, navíc uvidíte nějaké ty ametysty, jaspisy, pazourky a zkamenělé dřevo. Až bude výstava kompletní, bude mnohem větší a atraktivnější. V několika sekcích přiblíží návštěvníkům různá prostředí na Zemi (oceány, velehory a další), také například prozradí, jak vznikaly naše domácí české horniny. A každopádně na ní bude mnohem více reálných exponátů, než kolik se vešlo na Národní.

Expozice bude putovní. Podle koordinátorky projektu Veroniky Štědré z České geologické služby se teď pro ni intenzivně shánějí sponzoři a hotová by měla být během několika měsíců. Začne v Ústí nad Labem, letos a napřesrok vystřídá několik dalších měst a skončí zřejmě opět v Praze. Když půjde všechno dobře, mohla by se nakonec „usadit" v plánovaném Centru věd o Zemi, jakémsi geologickém muzeu. Představoval jsem si, že o umístění takové vzdělávací i turistické atrakce se budou velká česká města prát a nabízet na ni peníze z vlastních rozpočtů. Doktorka Štědrá mě rychle vyvedla z omylu. Prý ale teď mají nadějnou nabídku velmi hezkých prostor v Jaroměři, v historické pevnosti Josefov. Centrum snad tedy vznikne.

Různé aktivity během Roku planety Země se vyplatí sledovat. Jeho zahájení ukázalo, že mezi českými geology je dostatek nadšenců, ochotných věnovat se popularizaci vědy. Druhé zjištění už je smutnější, i když nepříliš překvapivé. Chcete-li propagovat výzkum atraktivním způsobem a ve velkém stylu, nadšení, talent a pracovitost nestačí. Potřebujete peníze – a to mírně řečeno v množství větším než malém.

Na „Rok zeměkoule" se doufám podaří sehnat dostatek sponzorů. Jenže zatím mi u nás chybí systematický zájem o vědecko-popularizační projekty, hlavně ze strany velkých, univerzitních měst. V Evropě i v USA se už může nejedno město pochlubit vědeckým muzeem, zatímco u nás je evidentně mizivý zájem i o poměrně levné geologické centrum. První vědecké muzeum v Česku by se letos mělo otevřít v Plzni; tamní Škodovka má nouzi o mladé inženýry a došlo jí, že musí přilákat lidi ke studiu technických oborů. Podobné projekty se sice musí dotovat, ale městům nesou užitek: vábí studenty na vysoké školy a zvyšují turistický ruch (jenom těch školních výprav!). Studenti a turisté pak v místě utrácejí peníze, což tamní podnikatelé jistě ocení.

Žiju v Praze a coby lokální patriot bych byl rád, kdyby se jako „město vědy a vzdělanosti" prezentovala právě Praha. Peněz má dost. Ovšem například zmatená magistrátní tahanice o Národní knihovnu nedává moc nadějí, že by se primátorův tým chtěl vydat zrovna tímhle směrem. Magistrát čím dál víc působí dojmem, že tancuje hlavně podle toho, jak píská Metrostav, Skanska a další velké stavební firmy. A vývar z budování muzea vědy nebo rozlehlého geoparku se samozřejmě nedá srovnat s olympijskými stadióny či městským silničním okruhem. Ale co jiná města? Brňáci, hradečáci, olomoučáci, budějovičáci, ostraváci… – nechcete se ujmout nápadů, které Praha přehlíží? Nebo jsem jen málo informovaný a vy už to dávno děláte? Napište mi do diskuze.