Loni jsem se na Světě knihy ptal nakladatelů, co by mi doporučili. Letos jsem se spolehl na vlastní rozum a nejzajímavější úlovky dávám k lepšímu. Čím víc hvězdiček, tím víc mne kniha zaujala; maximum jsou tři hvězdičky. Tituly jsem tentokrát setřídil podle nakladatelů. Většinou jde o letošní novinky, jen několik málo věcí vyšlo již dříve.
Libri
V. Kupka: Pražská opevnění (**). Autor popisuje všechny fáze výstavby pražského opevnění od založení města do zbourání hradeb v druhé polovině devatenáctého století. Kniha je to velmi podrobná, určitě je za ní pár let usilovné práce. Jestli vás zajímá vývoj pevnostního stavitelství, neměla by vám ujít. Některé popisované stavby se zachovaly dodnes. Můžete tedy v knížce listovat i při procházkách Prahou a vsadím se, že se občas dozvíte překvapivé věci.
Muzeum hlavního města Prahy
Muzeum jako nakladatelství? V tomto případě je to šťastná kombinace. Posuďte sami:
P. Státníková, O. Polák: Starou Prahou Václava Jansy (**). Václav Jansa byl malíř, který koncem devatenáctého století vytvořil velké množství akvarelů starých pražských ulic a zákoutí. Zachytil je většinou těsně před takzvanou asanací, kdy se v historickém centru zbouralo mnoho domů a vyrostly nové, například v dnešní Pařížské třídě. V obrazové publikaci si můžete nostalgicky připomenout zmizelou Prahu, ale navíc i porovnat každý Jansův akvarel se současnou fotografií stejné lokality.
J. Jungmann: Smíchov, město za újezdskou branou (***). Smíchov nikdy nepatřil k perlám pražské architektury. Původně samostatné město s továrnami a dělnickými činžáky se po připojení k Praze stalo jen další průmyslovou periferií. Kdo by si kupoval o Smíchovu knihu, s výjimkou pár lokálních patriotů? To jsem si pomyslel, když začátkem roku vyšla. Jenže než jsem ji stačil koupit babičce, která pochází ze sousedních Košíř, po publikaci se v obchodech jen zaprášilo. Asi hlavně proto, že je skutečně dobře udělaná. Stručné texty a záplava dobových fotografií dodávají zdánlivě nudné pražské čtvrti duši a historickou paměť. Teď je už v prodeji dotisk, máte tedy šanci se přesvědčit.
Česká geologická služba
Z. Kukal, J. Němec, K. Pošmourný: Geologická paměť krajiny (***). Geologie není věda z nejpopulárnějších. Napsat o ní něco poutavého pro veřejnost je vážně těžké. V knize z roku 2005 se to podařilo. Srozumitelně a čtivě popisuje geologický vývoj České republiky a nechybí hezké fotografie přírodních památek, kde si můžete vyprávění geologů doslova osahat v reálu. Má jedinou (ale dost zásadní) vadu: k dostání je jenom v prodejně v sídle geologické služby na pražském Klárově.
Nakladatelství Lidové noviny
V. Veber: Osudné únorové dny (**). Už z názvu je jasné, o kterém období autor píše. Abychom ovšem lépe pochopili únorové události roku 1948, podává i přehled předchozího politického vývoje takzvané třetí republiky mezi lety 1945 a 1948. Nešetří nikoho: komunisty, demokraty, prezidenta… Veber z žádného aktéra nedělá neomylného a prozíravého hrdinu, nesnaží se nahradit komunistický únorový mýtus nějakým jiným, například benešovským.
Argo
R. Muchembled: Dějiny Ďábla (**). Historická studie s dost zvláštním tématem, že? Ale velmi inspirativním. Popisuje, jak se od 12. do 20. století vyvíjela v evropské civilizaci představa zla a jeho ztělesnění – ďábla. Přes čarodějnické procesy a soumrak ďábla v době osvícenství se dostává až k dnešku, kdy nastává jakési zvnitřnění zla. Člověk už nebojuje s ďáblem, který ho pokouší k hříchu zvnějšku, ale spíše se svými vnitřními temnými stránkami.
Paseka
J. Hall: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění (**). Žhavá novinka, která jako by vyslyšela moje škemrání o srozumitelný slovník symbolů, abych mohl při chození po památkách a galeriích dešifrovat skryté významy. Není to sice úplně „určovací klíč", ale najdete tu antická božstva, světce a jejich atributy a další symboly, používané hlavně v malířství a sochařství. Je to už druhé české vydání, první je z roku 1991. Překladatelé knihu doplnili o stručný výběr specificky českých reálií, což chválím.
M. Verner: Objevování starého Egypta (**). Náš přední archeolog zasvěceně vypráví o padesáti letech českých egyptologických výzkumů, které nám ve světě svou úrovní rozhodně nedělají ostudu.
U Paseky jsem si ještě všiml, že jejich loňský titul V. Vaníček: Soběslav I. dostal letošní Literu za naučnou literaturu. Soběslava jsem vám doporučoval loni v říjnu; docela mě těší, že jsem kvalitu knížky otipoval správně.
Dokořán
L. Slaterová: Pandořina skříňka (**). Pozoruhodná kniha o moderní psychologii. Rozebírá hlavně slavné psychologické experimenty dvacátého století. Některé autorka dokonce zopakovala. Pandořina skříňka dokumentuje, jak se psychologie postupně posouvá směrem od humanitního oboru k biologii. Mám trochu strach, jestli styl textu nebude moc popový, když Slaterová píše psychologické články i do dámského magazínu Elle. Ale za koupi kniha myslím stojí. Vychází ve společné edici Dokořán a Arga – Aliter.
Academia
V. Karpenko: Alchymie – svět pohádek a legend (**). Loni vyšla V. Karpenkovi první kniha o alchymii, která se věnovala hlavně chemické podstatě alchymického snažení a řešila i otázku, nakolik se alchymie blížila vědeckým postupům. Letošní titul pojednává o tomtéž tématu, ale odlišně. Více se zaměřuje na snový svět alchymických legend, mystiky a vyprávění o úspěšných transmutacích. Tentokrát tedy spíše historie toho, jak byla záhadami opředená nauka chápána samotnými jejími vyznavači a dobovými vzdělanci.
M. Beranová: Jídlo a pití v pravěku a ve středověku (***). Z názvu byste možná řekli, že Academia vydala nějakou kuchařku, jakých vychází tucet týdně. Kdepak – tohle jsou spíš dějiny vaření a stolování v českých zemích. Napsané stručně a čtivě, navíc dochucené i poznatky experimentální archeologie. Autorčin tým například zkoušet péct chleba z mouky umleté v raně středověkých ručních mlýncích. A pro ty z vás, kdo si chcete zaexperimentovat ve vlastní kuchyni, jsou v knize recepty na jídla z patnáctého až sedmnáctého století.
A dnešní bonus? Nakladatelství "virtuálních knih", jehož produkce stojí za pozornost.
DigArt (**)
Nestihli jste výstavu českých korunovačních klenotů? Můžete se na ně podívat alespoň virtuálně na stránkách společnosti DigArt, vytvářející vzdělávací počítačové prezentace. Ke korunovačním klenotům vydal DigArt i knihu, která je k prohlédnutí na internetu. Kromě toho nabízí firma i cédéčka o dalších památkách – Karlově mostu, pražské Královské cestě nebo unikátním relikviáři svatého Maura. Pouští se i do jiných populárně-vzdělávacích témat (minerály, kultura Indie). Prezentace památek vynikají pečlivou fotodokumentací a odbornou kvalitou informací. Není divu – hlavní osobností DigArtu je náš přední restaurátor, akademický sochař Andrej Šumbera, který se na průzkumu korunovačních klenotů a dalších skvostů sám podílel. V normální distribuci tato CD v podstatě nejsou, ale zkuste objednat přes web nakladatele.