Reklama
 
Blog | Jan Kolář

Historie.cs – má Česká televize problém?

Česká televize zavedla od září několik novinek. Psalo se o nich i na zdejších blozích. Debata se ovšem kupodivu točila skoro výhradně kolem nové grafiky kanálů ČT. Je tedy nejvyšší čas všimnout si také nových pořadů. Mí pravidelní čtenáři jistě tuší, že nebudu rozebírat další řadu Četnických humoresek ani seriál Hraběnky. Řeč bude o dokumentárním seriálu Historie.cs, který chce přibližovat důležité momenty a kontroverzní témata československých dějin.

Historie.cs je plánována jako dlouhodobý projekt a i z upoutávek bylo cítit, že ČT si na něm docela zakládá. Zas ovšem ne natolik, aby pořad pustila v hlavním vysílacím čase. Historie.cs se proto musí spokojit se čtvrt na jedenáct večer na ČT 2, přičemž každé pondělí se má vysílat nový padesátiminutový díl. Jak tvrdí sama televize, seriál má seznamovat s významnými událostmi našich novodobých dějin (vymezených dobou existence Československa), a především vyvolat střet názorů a pohledů na ně. To je sympatický a ambiciózní cíl. Pojďme se podívat, jaká je šance, že se něčeho takového opravdu dočkáme. Minulé pondělí (3. září) se vysílal první díl, který o celkové koncepci leccos napověděl.

Témata několika prvních dílů jsou vybrána chytře. Mísí se tu věci všeobecně známé (T. G. Masaryk, dukelská operace v roce 1944) s těmi, o nichž se moc nemluví, a přitom jsou také důležité a zajímavé (vztah české šlechty k nacizmu, boj komunistů proti Demokratické straně na Slovensku před únorem 1948). Témata jsou atraktivní a některá i zdravě kontroverzní. Mohou tedy přilákat hodně diváků, navzdory pozdnímu času vysílání. Co je důležité, autoři seriálu spolupracují s mnoha historickými pracovišti z Česka i ze Slovenska. Díky tomu se nemusíme strachovat o odbornou úroveň pořadu.

Soudě podle prvního dílu, bude Historie.cs pořad převážně diskuzní. Za stolkem v interiéru Národního muzea (místo má zřejmě dodávat punc vznešenosti a serióznosti) si spolu povídají moderátor Vladimír Kučera, historici a hosté, kteří mají vztah k probíraným událostem. Jednotlivé části jejich debaty vždy uvádějí dobové archivní záběry a krátké výpovědi pamětníků.

Reklama

Minulý týden se mluvilo o potlačení demonstrací v srpnu 1969, k prvnímu výročí sovětské okupace Československa. Autoři pozvali vhodné hosty – Petrušku Šustrovou a Petra Pitharta. Oba se demonstrací aktivně účastnili a P. Pithart o konci „pražského jara" dokonce napsal knihu. Doplňoval je historik Oldřich Tůma, kterého sice neznám, ale mluvil dobře. Spojení inteligentních přímých svědků a profesionálního historika je dobrý nápad. Jedni dodají autenticitu, druhý zase objektivní pohled z odstupu.

Informacím, které se diváci dozvěděli, se nedá mnoho vytknout. Viděli jsme ukázky z propagandistického filmu z roku 1969, snažícího se dokázat, že demonstrace byly dlouho dopředu organizovanou akcí kontrarevolucionářů a protisocialistických zoufalců. S nimi pěkně kontrastovala svědectví účastníků tehdejšího dění, převzatá z dokumentu Začátek konce, vzniklého v roce 1999.

Diskuze ve studiu potom srozumitelně vypíchla podstatné věci: srpen 1969 znamenal definitivní konec nadějí na reformu socializmu v Československu. Začínající husákovský režim totiž ukázal svou pravou tvář. Demonstrace byly tvrdě potlačeny, dokonce ostrou střelbou, při níž zahynulo pět lidí. A hlavně – brutalitu obstarali naši vlastní lidé. Nikoliv tedy sovětští okupanti, ale českoslovenští policisté, armáda a Lidové milice. A dokonce i největší reformátor Dubček pak hlasoval v parlamentu pro zákonné opatření zavádějící přísné tresty za „narušování veřejného pořádku".

Trochu mi vadila jen nedotažená snaha objasnit širší dobový kontext, který už mladší generace nezná z vlastní zkušenosti. Všichni se sice snažili, zvlášť historik Tůma, nicméně občas něco zanedbali. Například přesně nevysvětlili, co byly Lidové milice. Dnešní středoškoláci a lidi kolem dvacítky si chlapíky přezdívané „šedý mor" nepamatují, takže o nich nejspíš vědí asi tak málo, jako o hulánech nebo kyrysnících. Naopak oceňuji, že v závěru diskutující připomněli dnes již zapomenutá jména zastřelených obětí a shodli se, že bychom si měli vážit všech, kdo v roce 1969 vyšli do ulic vyjádřit svůj názor.

Jakkoli vynikající fakta jsou v televizním dokumentu pochopitelně k ničemu, pokud se je nepodaří divákům stravitelně a lákavě podat. Zvolila Historie.cs správnou „servírovací" strategii? Koncepce pořadu je podle mne rozumná, bohužel kulhá její realizace.

Hosté prvního dílu byli vybráni dobře, v každé televizní debatě je však klíčový moderátor. V. Kučera mne v roli moderátora nenadchl. Byl nevýrazný, diskuze proto neměla příliš spád. Také své hosty nekormidloval provokativními otázkami k nějakým vyhroceným stanoviskům. Všichni si spíš poklidně notovali a většinou se shodli. Ohlašovaná kontroverze nebo aspoň polemika se tedy nekonala. A i kdyby na ni došlo, dokumentární pořad založený z větší části na pouhé debatě ve studiu by byl pro diváky nudný.

Proto bych uvítal víc svědectví od pamětníků. Pozvat dva do studia a pár dalších si vypůjčit z osm let starého filmu je na ambiciózní projekt slabé. Spíš bych čekal, že autoři během přípravy vyzpovídají spoustu lidí, aby pronikli do podstaty věci a pokusili se objevit nějaké dosud neznámé informace. Ty v achívu ČT těžko najdou. Stejně tak by se mělo častěji natáčet na autentických místech, což pomáhá vtáhnout diváky do děje. Srpen 1969 tvůrci odbyli krátkým úvodním šotem z Václavského náměstí, kde byly demonstrace největší, a záběry několika dalších náměstí ze zmíněného staršího dokumentu. V dalších dílech se ale nabízejí atraktivnější možnosti – například zámky české šlechty nebo hory kolem Dukelského průsmyku.

Historie.cs je projekt, který se vyplatí sledovat. Formát pořadu se snad podaří v budoucnu doladit a dodat mu víc šťávy. Vzadu v hlavě se nicméně nemohu zbavit dojmu, že Česká televize má problém. Zřejmě si totiž myslí, že je možné vyrábět kvalitní dokumenty zadarmo. První díl Historie.cs musel být opravdu levný. Stačilo posadit čtyři lidi k umělohmotnému pultíku, dojít s kamerou na chvíli na Václavák a propátrat archív. Jenže na kvalitě to bylo znát.

Jeden nízkorozpočtový pořad o dějinách už v ČT běží. Je jím Historický magazín, kde si obvykle jeden redaktor povídá ve studiu se dvěma historiky. Navzdory skromným možnostem jsou některé díly dosti zajímavé. S Historií.cs se televize možná pokouší vyrobit mnohem atraktivnější pořad, než je Historický magazín, ale s rozpočtem jen o málo vyšším. Bojím se, že to nemůže fungovat. A ptám se: opravdu by ČT finančně zruinovalo, kdyby jednou ročně velkoryse investovala do dokumentárního cyklu z novodobých dějin, kde by nám autoři předvedli kvalitní filmařinu v kombinaci se solidní investigativní žurnalistikou?

Historie.cs
ČT 2, každé pondělí 22:15
cca 50 min

Hodnocení (0 až 10 bodů): 6 (dojem z prvního dílu)

P.S. Pokud jste ještě nečetli mé nové knižní tipy, podívejte se na ně a hlasujte v Knihoautomatu. Zatím vede jedna mimořádně pozoruhodná kniha, ale vše můžete ještě změnit.